• Mamila.sk
• Pro matky
• Pomoc při kojení (nejčastější problémy)
• Uzdička

Uzdička pod jazykem

(Frenulum breve, ankyloglosie)

Úspěch kojení může být ovlivněn více faktory, přičemž jedním z nich může být pohyblivost jazyka a funkce jazyka. Tomu může překážet abnormalita jazyka – příliš krátká či tuhá uzdička pod jazykem miminka (ankyloglosie) nebo příliš krátká či tuhá uzdička pod horním rtem. Pohyb jazyka ovlivňuje to, zda se miminko správně přisává, jak se kojí a jak polyká mateřské mléko. Tato skutečnost byla známá už dávno v minulosti a v současnosti je dostatečně doložena studiemi.

Problém nastává tehdy, když se tuhá či krátká uzdička pod jazykem či horním rtem vyskytne v kombinaci s jedním nebo více z těchto faktorů:

1) Bolestivé bradavky či prsa, zdeformovaný tvar bradavek po kojení, zablokované mlékovody, vazospasmus.
2) Nedostatečné prospívání či přibírání dítěte, nedostatečný příjem mateřského mléka.
3) Těžkosti s přisáváním na prs; miminko, které se nepřisává na prs – občas nebo vůbec, „mlaskání“ při kojení.
4) Neobvyklá nespokojenost na prsu, odtahování se, odmítání prsu, zaskočenímléka při pití z prsu.
5) Problémy s kojením po prvních 3–5 měsících bezproblémového kojení.

Diagnostikování problematické uzdičky pod jazykem si vyžaduje vyšetření, které zahrnuje vložení prstu pod jazyk miminka a pohyb prstu pod jazykem z jedné strany na druhou, aby se zjistilo, zda tomuto pohybu nebrání překážka v podobě uzdičky. To, zda je uzdička pod jazykem tuhá nebo krátká, není možné zjistit jen pohledem do úst miminka, a to ani tehdy, když miminko pláče nebo se „zdá,“ že „dostatečně vyplazuje jazyk.“ Jazyk může, ale nemusí, mít tvar „srdíčka“ či „vlnovky“ – rozhodující je, jakou překážku uzdička tvoří a jaký odpor vytváří pro pohyblivost a funkci jazyka, ne to, zda je uzdička přirostlá ke špičce jazyka nebo se nachází až hluboko v ústech děťátka. Uzdička pod horním rtem se také hodnotí, a to z hlediska její tuhosti či krátkosti, zda vrůstá do dásně a vzhledem k příznakům, které se při kojení vyskytují.

V takovýchto případech může společně s mnohými opatřeními kojení zlepšit i nástřih uzdičky pod jazykem nebo horním rtem (frenotomie, frenulotomie). Jde o krátký,několika vteřinový chirurgický zákrok, který lékař vykonává bez anestezie či analgezie, aby se miminko mohlo bezprostředně po zákroku uklidnit kojením. Když se miminko bezprostředně po zákroku nemá  zájem přisát nebo mělo už předtím těžkosti s přisátím, můžete ho uklidnit kontaktem kůže na kůži, chozením, jemným společným pohybem nahoru a dolů připodřepu. Miminku můžete pomoci tím, že ho nakojíte bezprostředně před zákrokem a potom ihned po zákroku, pokud má chuť..

Ranka, která se pod jazykem vytvoří a která se hojí bílým či žlutým povlakem, má tvar kosočtverce a umožní vlnovitý pohyb jazyka, potřebný ke správnému přisátí a kojení. Zlepšení přisátí či bolestivosti přisátí může nastat okamžitě po zákroku nebo může vyžadovat delší čas. Některá miminka se po zákroku nakojí, některá pláčou a potom tvrdě usnou, jiná nejsou spokojená a jejich výraznější nespokojenost může přetrvávat první den a noc po zákroku. Někdy se situace s kojením dočasně zhorší  předtím, než se výrazně zlepší. Kromě tohoto zákroku jsou ke zlepšení kojení potřeba i všechny ostatní kroky, které vám na základě vašeho společného poradenského plánu laktační poradkyně navrhne. Zůstaňte s ní v kontaktu až do úplného zlepšení kojení.

Proč se o tomto problému nemluví nebo se nepovažuje za důležitý?

a) Protože se kojení jako takové  často nepovažuje za důležité. O kojení se většinou uvažuje jako o „výhodě,“ o „možnosti,“ o jedné z „alternativ“ krmení dítěte, ale ne jako o něčem, co má rozhodující vliv na zdraví dítěte, ale i na zdraví matky, na jejich vzájemný vztah a způsob péče o dítě.
b) Protože se přechod na lahev nebo umělou výživu často považuje za řešení problémů s kojením.
c) Protože kojení se mylně považuje za „přirozené“ a tento termín se nesprávně aplikuje na to, že buď má fungovat samo od sebe a pokud nefunguje, tak není „přirozené“ dělat kroky pro to, aby se situace mohla zlepšit.
d) Protože o kojení se uvažuje jako o něčem, co má trvat pár měsíců. Navíc dokrmování umělou výživou se nepovažuje za něco, co si vyžaduje řešení.
e) Protože bolest při kojení se považuje za „normální“ (ačkoli není) a něco, co je třeba „vydržet.“
f) Protože kojení jako takové má malou podporu. Nastřihnutí uzdičky pod jazykem nebo uzdičky pod horním rtem se dělá relativně často při problémech s řečí nebo při ortodontických problémech s mezerou mezi zuby, ale stejným způsobem se v souvislosti s kojením neuvažuje.
g) Protože je málo zkušeností s tím, jak pomáhat matkám překonávat problémy s kojením, a tím pádem i málo zkušeností s faktory, které úspěch v kojení podmiňují.
h) Protože funkce jazyka a horního rtu se v souvislosti s kojením hodnotí jinak, než v souvislosti s pitím z lahve, které představuje úplně jiný typ krmení.

Z příběhů žen s miminky, které absolvovaly přestřihnutí uzdičky pod jazykem:

• "Tak včera jsem byla s malým na zákroku. Bylo to nesrovnatelné. V noci jsem už díky zákroku neuspávala na gymnastickém míči, ale normálně při kojení vleže na posteli a i v noci pěkně vyprázdnil prs i vleže. Zvýšila se mi tvorba mléka. Dnes jsem ho byla zvážit a má 4450g, 12 dní po narození už tedy nejenže nabral porodní váhuzpět, ale i přibral 220g. (Narodil se s 4230g). Takže díky za povzbuzení, stříhat se vyplatilo!“ Martina P.

• „Moje dcerka byla u lékaře na zákroku uzdičky pod horním rtemv 5 měsících z důvodu katastrofální situace, kdy se přestávala přisávat, při kojení jen plakala, neuměla jsem ji nakojit, měla suché plenky. Šli jsme až takto pozdě, protože až laktační poradkyně si toho všimla, do té doby mi všichni jen říkali, že se mám snažit. Ze začátku jsme měla obavy, jaké to bude peklo. Ve skutečnosti to byl několikavteřinový zákrok, nic hrozného, víc jí vadili prsty v puse, než zákrok. Trošku zaplakala a to bylo všechno, bylajsem až překvapená, že to nebylo žádné drama, žádný masakr. Po zákroku jsem ji zkoušela kojit v šátku i během chůze, už tehdy bylvidět rozdíl. Za 5 minut bylo vše jakoby nic. Efekt na kojení byl zásadní, protože bojkot se vyřešil, stále ji kojím ve věku 17 měsíců. Sama mám nastřihnutou podjazykovou uzdičku ještě v kojeneckém věku, tak to asi máme v rodině “.

• "Můj příběh o kojení se začal psát už u první dcery v roce 2016, kdy jsem, bohužel, neměla žádné informace, a tak kojení v podstatě skončilo dřív, než mohlo pořádně začít, protože se objevily v podstatě stejné komplikace jako teď při narození druhé dcery. V porodnici došlo opakovaně ke špatnému přiložení dítěte, na bradavkách se mi udělaly hluboké ragády, které se infikovaly, vznikly povleklé rány, které neuvěřitelně bolely. Bolest se stupňovala až se nakonec nedala vydržet. Bolest přetrvávala i mimo kojení. Jelikož jsem kojit chtěla, podnikla jsem kroky, kterými jsem se snažila kojení zachránit, dostala jsem se do péče laktační poradkyně, která mi pomohla upravit polohu, přisátí, zlepšit kojení, naučila mněspoustu věcí. A když jsme se spolu podívaly do pusinky, tak jsem i já jako neinformovaný člověk viděla hodně tuhou uzdičku u rtu. Bydlímna severu Čech, není blízko nás ani laktační poradkyně, která by mi pomohla a ani nikdo v různých ambulancích, kdo by byl ochotný uznat, že uzdičky mohou být problém. Většinou jsem se setkala s opovržlivými výrazy, až jsem nakonec zavolala do nemocnice. Poslala fotky uzdiček a na to kontomi řekl, abychom hned v pondělí přijeli. Po vysvětlení zákroku a uvítání doktor provedl zákrok, čekala jsem, že miminko bude víc plakat a víc krvácet, ale nebylo tomutak. Miminko se po zákroku hned přisálo. Doktor nás informoval o rizicích a v nemocnici jsme ještě hodinku pobyli kvůli případnému krvácení. Miminko se po zákroku mnohem lépe přisávalo. Bohužel, jsem měla prsa ve stavu, že se bolest nedala zvládnout. Byla pro mě horší, než oba porody. Nikdy bych nečekala, že faktory jako je uzdička, poloha při kojení a správné přisátí mohou tak ovlivnit člověku život. Naše pediatrička mi sama řekla, že souhlasí se střiháním uzdiček a dříve za její praxe se to dělalo častěji než dnes. Nejsem zastáncem zbytečných zákroků u dětí, ovšemtady jsem sama viděla, že tento zákrok, který moje dítě podstoupilo, jeho přisátí výrazně pomohl. Nyní mám plně kojené miminko. Takže doufám, že bude miminko kojené co nejdéle. Myslím, že osvěta v tomto směru je velice důležitá, jsem zdravotník a nikdy by mě nenapadlo, že přirostlá a tuhá uzdička mého dítěte, tolik ovlivní náš život. Byloby skvělé. kdyby už maminky nemusely zažívat ty chvíle jako já."

Vědecké zdroje:

• Ghaheri et al: Improvement After Tongue Tie/Lip Tie Release, The Laryngyoscope, 2016.
• Schlatter SM, et al. Acta Paediatr. The role of tongue-tie in breastfeeding problems - A prospective observational study. 2019. 
  Messner AH, Ankyloglossia: incidence and associated feeding difficulties, Arch Otolaryngol Neck Surg 2000 Jan;126(1):36-9. 
• Ballard JL, Auer CE, Khoury JC  Ankyloglossia: Assessment, incidence and effect of frenuloplasty on the breastfeeding dyad Pediatrics 2002;110 www.pediatrics.org/cgi/content/full/110/5/e63
• Hogan M, Westcott C, Griffiths M Randomized controlled trial of division of tongue-tie in infants with feeding problems J Paediatr Child Health 2005;41:246-50
• Amir LH, James JP, Beatty J Review of tongue-tie release at a tertiary maternity hospital J Paediatr Child Health 2005;41:243-45
• McBride C Tongue-tie (editorial) J Paediatr Child Health 2005;41:242
• Dollberg S, Botzer E, Grunis E, Mimouni F Immediate nipple pain relief after frenotomy in breastfed infants with ankyloglossia: a randomized prospective study J Pediatr Surg 2006;41:1598-1600
• Geddes DT, Langton DB, Gollow I, et al Frenulotomy for breastfeeding infants with ankyloglossia: effect on milk removal and sucking mechanism as imaged by ultrasound Pediatrics 2008;122:e188-e194
• Buryk M, Bloom D, Shope T Effect of neonatal release of ankyloglossia: A randomized trial Pediatrics 2011;128:280-88