• Mamila.sk
• Pro matky
• Pomoc při kojení (nejčastější problémy)
• Kojení adoptovaného dítěte

Kojení adoptovaného dítěte v otázkách a odpovědích

Ženy, které zažily kojení adoptovaného dítěte, popisují širokou škálu pocitů, které při tom zažívaly. Hovoří o tom, že kojení jim pomohlo vybudovat si vztahovou vazbu s miminkem, že netušily, jaký fyzický rozměr má život s dítětem, že začaly mít pocit, že jsou skutečné matky anebo že svému adoptovanému miminku začaly lépe rozumět. Kojení dalo jejich mateřství novou dimenzi. Popisují, jaké to bylo, když se jejich nové děťátko poprvé přisálo, když měly pocit, že je při kojení skutečně přijalo za „svou matku.“ Rozebírají také nejistotu z toho, že si vůbec neuměly představit, že se dá adoptované miminko kojit. Nevěděly, jak dlouho bude trvat čekání, než se děťátko přisaje anebo než se z prsu objeví první kapky mléka. A zda se vůbec objeví.

Laktační poradkyně MAMILY už od roku 2001 pomáhají rodinám, které si děti adoptují, s kojením. Mají za sebou příběhy pomoci stovkám žen, které kojily své adoptované děti.

1. Je kojení možné, i když matka dítě neporodila?

Ano.

2. Může kojit i adoptivní matka, která pro hormonální problémy nemohla otěhotnět?

Ano

3. Může kojit i matka bez dělohy, vaječníků, případně když jsou vaječníky nefunkční?

Ano.

4. Je kojení biologického dítěte zárukou úspěšného kojení adoptovaného dítěte?

Ne, kojení biologického dítěte nicnezaručuje, ačkoliv zkušenost s kojením při dalším kojenísamozřejmě velmi pomáhá. Na kojení adoptovaného dítěte je dobré se připravit.

5. Mohou adoptované dítě kojit i ženy v menopauze?

Ano.

6. Stojí kojení adoptovaného dítěte za to?

Ano. Kojit adoptované je stejně tak důležité jako kojit biologické dítě. Adoptované děti potřebují kojení ještě víc. Kojení pomáhá při vytváření vztahové vazby – a to je důležité pro dítě i pro matku a v konečném důsledku pro celou rodinu. Mateřské mléko v jakémkoliv množstí je pro každé dítě nesmírně cenné. A i kojení bez mateřského mléka má význam, kojení znamená o mnoho víc než jen příjem mateřského mléka. Kojení má dokonce význam i pro zdraví kojící adoptivní matky.

7. Do jakého věku dítěte je možné se o kojení pokoušet? 

Neexistuje horní hranice. U starších dětí však může být ochota dítěte přisát se nejistá. I když se dítě nepřisává, samotné mateřské mléko má velký význam. A dítě se může přisát i po dlouhém období, kdy se nepřisávalo.

8. Mohu kojit i dítě, které je nemocné, má nějaký chronický problém nebo je postižené?

Nemocné děti potřebují kojení ještě více než zdravé. Při některých problémech (Downův syndrom, deformity apod.) je někdy potřeba více úsilí nebo dostatek poznatků a pomoci, ale právě tyto děti kojení velmi potřebují.

9. Mohu kojit, i když dlouhodobě užívám léky (alergie apod.)?

Ano. Dlouhodobé užívání léků, i v případě akutní potřeby (léky proti bolesti, teplotě apod.). není překážkou pro kojení. Výjimek z tohoto pravidla je minimum.

10. Bude se mi tvořit dost mléka?

To se nedá dopředu říci. Je možné že budete mít dostatek mléka, ale též je možné, že množství mléka úplně nepokryje potřeby miminka. Ale i trocha mateřského mléka je cenná. A kojit znamená o mnoho víc než jen poskytovat mateřské mléko.

11. Přisaje se moje miminko na prs?

Čím menší miminko, tím je pravděpodobnost vyšší. Ale každé miminko má potenciál se přisát a i „neadoptovaná“ miminka s tím mohou mít problém. Tato otázka si vyžaduje kvalifikovanou pomoc, čas a trpělivost. Některá miminka se poprvé přisají v překvapivě „vysokém“ věku. Otázka toho, zda se vůbec miminko přisaje, je při kojení jedna z nejdůležitějších.

12. Jak mohu podpořit to, aby se miminko přisálo?

• Kontakt kůže na kůži co nejčastěji každý den
• Nošení v nosítku či šátku v blízkosti odhaleného prsu
• Společné koupání
• Společné spaní
• Zkoušet přisátí v polospánku
• Nácvik krmení po prstě
• Nepoužívání lahve, krmit jinak
• Masáž celého těla
• Maximum fyzického kontaktu
• Používání laktační pomůcky, aby dítě k přisátí na prs stimuloval tok mléka
• Neodradit miminko nucením prsu, všechny zážitky na prsu by měly být pozitivní
• A HLAVNĚ: co nejlepší tvorba mléka – tento  faktor je rozhodující

13. Má to celé smysl?

Ano. Kojení se skládá ze dvou základních věcí:

a. mateřské mléko

b. samotné sání na prsu

Oboje má velký význam. I kapky mateřského mléka podporují imunitní systém dítěte, pozitivně ovlivňují jeho zdraví, jsou jedinečnou potravou. I sání na prsu má nesmírný význam pro vztah matky s dítětem a kojení je daleko více než jen mléko. Sání na prsu bez ohledu na množství či přítomnost mléka dokáže dítě uklidnit, pomůže mu překonat situace, o kterých není schopné komunikovat, dává mu možnost cítit se příjemně, reguluje teplotu, tep, dýchání, činnost srdce, pomáhá při nemoci, pádech, hněvu. Je to vynikající nástroj pro vytvoření vztahové vazby.

14. Je kojení adoptovaného dítěte náročné?

Nemusí to tak být. Ale začátek může být někdy i těžký, emocionálně náročný, ale začít kojit je v některých případech náročné i pro biologické matky. Je však možné, že všechno proběhne snáz, než si představujete. Budete potřebovat podporu laktační poradkyně a stejně tak i rodiny. Do snahy o kojení se musíte vložit úplně celá, musíte být pevně rozhodnutá, nemá smysl „to jen vyzkoušet.“ Toto může být vyčerpávající po psychické stránce. Je třeba mít realistická očekávání. Kojení vás do mateřství zaangažuje velmi fyzickým způsobem, který byste možná neočekávaly. Můžete zažívat smíšené pocity, můžete být velmi unavená. Kromě péče o miminko budete muset zvládnout i tuto další oblast „navíc.“ Jde o dlouhodobou snahu, která může trvat týdny. Ale to, co získáte, za tu námahu stojí. A kojit s radostí a potěšením potom můžete velmi dlouhou dobu. Kojení je investice, která se vám rozhodně vrátí. Mnohé adoptivní matky jsou v kojení úspěšnější než biologické, protože jejich odhodlání může být větší.

15. jak se mám rozhodnout, jestli chci kojení vyzkoušet?

• Informujte se o tom, co kojení adoptovaného dítěte zahrnuje.
• Je dobré vědět, že kojené děti jsou jiné než děti krmené umělou výživou – mohou se častěji budit, spát v kratších úsecích, chtít se kojit často či dlouho, ale to všechno je pro jejich další vývin důležité a fyziologické.
• Stanovte si, čeho chcete dosáhnout a jak pro vás vypadá „úspěch.“
• Získejte podporu partnera a rodiny a vysvětlete jim, o co se snažíte.
• Najděte si kvalitní laktační poradkyni, která je vám ochotná poskytovat dlouhodobé poradenství na každodenní bázi.
• Získejte co nejvíce informací o kojení jako takovém.
• Společně s partnerem a poradkyní si vytvořte plán, jak budete postupovat.
• Dodržujte plán, v případě potřeby ho přehodnoťte.
• Setkejte se s adoptivní matkou, která svoje dítě kojí nebo kojila.
• Začněte navštěvovat setkání podpůrných skupin kojících matek.

16. Budu potřebovat speciální pomůcky?

Záleží na věku dítěte, ochotě se přisát a na tvorbě mléka.
Nekupujte nic dopředu, vytvořte si plán s laktační poradkyní. Je možné, že využijete laktační pomůcku či odsávačku mléka. Jsou to pomůcky, kterté někdy používají i biologické matky.

17. Od kdy se mám na kojení připravovat?

Hned jak víte, že je pravděpodobné, že můžete mít miminko. Nejdříve 9 měsíců před možným příchodem miminka. Devět měsíců je ideálnídoba, ale ne vždy je to možné. Jakýkoli čas je dobrý. Standardníprotokol pro adopci je daný na dobu 5 měsíců. Abyste dosáhla co nejlepších výsledků, jsou potřeba alespoň dva měsíce. Pokud máte miminko už doma anebo do jeho příchodu zbývá jen pár dní, dohodněte si další postup s laktační poradkyní podle toho, jaká je vaše aktuální situace. 

18. Jak vypadá příprava na kojení?

a. Potřebujete si najít laktační poradkyni.

b. Potřebujete se naučit

• jak přisávat dítě na prs
• v jaké poloze kojit
• jak dosáhnout správného přisátí
• a jak poznat, že miminko pije mléko

Přípravu pro tyto i jiné znalosti o kojení můžete absolvovat bez ohledu na to, zda už miminko mátenebo ještě nevíte, kdy budete miminko mít. Čím dříve, tím lépe. To, zda se miminko přisaje, je úplně nejdůležitější otázka. Musíte vědět, že v tomto směru neexistuje žádná záruka. Ale naděje je vždy. Tyto schopnosti nejlépe získáte při osobním setkání s laktační poradkyní.

c. Speciálně se při získávání znalostí o kojení zaměřte na používání laktační pomůcky, krmení po prstě a krmení kalíškem, stejně jako na informace o tom, jak se vyhnout používání lahve a dudlíku.

d. Když už miminko máte a chcete ho kojit, je ideální, aby vám poradkyně při přisávání na prs a kojení pomohla. Pokud se děťátko nepřisává, poradkyně vám pomůže vytvořit plán na další postup a budete používat přípravu podle bodu 12.

e. Musíte se rozhodnout, jaký postup zvolíte pro začátek tvorby mléka. Podívejte se na body 19, 20 a 21.

19. Je možné, aby se adoptivní matce začalo tvořit mléko jen tím, že začne miminko kojit bez jakékoliv další přípravy?

Ano. Když má miminko u sebe hned po porodu, je tato možnost ještě pravděpodobnější. Ale v drtivé většině případů to tak není. Nemusí být nejvhodnější spoléhat se na tuto možnost, i když někdy odhodlání a brzký dobrý začátek mohou udělat zázraky. I v případě, že máte děťátko ihned po narození, je dobré začít užívat pískavici řecké seno a benedikt lékařský pro zvýšení tvorby mléka. Správné přisátí a polohu by vám v každém případě měla ukázat zkušená laktační poradkyně. 

20. Je možné, abych rozběhla tvorbu mléka, i když ještě nemám miminko, tím, že si začnu jen odsávat mléko?

Ano. Ale v drtivé většině případů to tak není. Pokud chcete v kterémkoli bodě přípravy na adoptivní kojení odsávat, je z časového hlediska ideální, když použijete elektrickou odsávačku na oba prsy, ale není to podmínkou. Ačkoliv mohou existovat případy, kdy samotné kojení nebo samotné odsávání spustilo tvorbu mléka, pravděpodobnost, že toto samotné bude stačit, je nízká. Pokud máte před adopcí velmi mnoho času (přibližně 9 měsíců, případně alespoň 5 měsíců), můžete zkusit pravidelně odsávat alespoň 20 minut každý prs minimálně každé tři hodiny a alespoň jednou v noci mezi 1. – 5. hodinou ranní, každý den systematicky. 

21. Jak se tedy nejpravděpodobněji začne adoptivní matce tvořit mléko?

Tvorbu mléka s největší pravděpodobností vyvolá hormonální příprava v kombinaci s dalšími přípravky na zvýšení tvorby mléka. Tato metoda simuluje těhotenství, podpoří růst mléčné žlázy a prsů a způsobí podobnou hormonální situaci jako po porodu, což podpoří tvorbu mléka.

Hormonální příprava: zahrnuje užívání dvousložkové antikoncepce bez přerušení v trvání minimálně 30 dní, lépe 60 dní, ideálně 5 měsíců. Hormonální antikoncepci musí předepsat gynekolog. Užívání hormonální antikoncepce není podmínkou pro kojení adoptovaného dítěte. Je možné rozhodnout se antikoncepci vynechat.

Další přípravky po vysazení antikoncepce: pískavice řecké senoa benedikt lékařský (oboje ideálně v kapslích).

Po vysazení antikoncepce se pokračuje v užívání pískavice a benediktu lékařského. zároveň se začíná odsávat mléko, případně přikládat miminko. 

Přesný postup této přípravy vám podle protokolu, který je pro vás vhodný, vysvětlí laktační poradkyně. 

22. Je tato popisovaná příprava bezpečná?

Před užíváním antikoncepece musíte absolvovat potřebná vyšetření, kjterá navrhne váš gynekolog a během užívání antikoncepce musíte být pod dohledem gynekologa. Užívání antikoncepece je spojené s riziky, která najdete na příbalovém letáku a o kterých vás gynekolog bude informovat.

23. Jaké změny mám pozorovat na prsou v rámci přípravy na kojení?

Jedním z výsledků popisované přípravy by měl být rozvoj prsní žlázy, růst prsou o jednu velikost a prsa, která jsou těžká až bolestivá a citlivá.

24. Co mám dělat s mlékem, které si odsávám, ačkoliv miminko ještě nemám?

Odsáté mléko dejte v malých dávkách zamrazit. Skvěle se vám bude hodit, až vaše miminko přijde a budete ho moci použít do laktační pomůcky nebo na krmení po prstě či kalíškem, pokud to bude potřeba.

25. Mám mléko, ale není ho dostatek. Co teď?

Takováto situace může nastat. Množství mléka, které se vytvoří, nemusí úplně pokrývat potřeby dítěte. Pamatujte na to, že kojení je mnohem víc než jen mléko. Poradkyně vám může pomoci správně použít protokol pro zvýšení tvorby mléka. Pokud mléka není dostatek ani potom a pokud je dítěti méně než 4 měsíce, doplňte zbylé množství mléka jiným mlékem (z banky mateřského mléka, případně umělým mlékem), které dítě dostane pomocí laktační pomůcky přímo na prsu, což zaručí, že i při pití tohoto mléka se dítě kojí. Když má dítě víc než čtyři měsíce, je možné potřebný kalorický příjem doplnit tuhou stravou. Závisí to na množství vypitého mateřského mléka, což vám poradkyně pomůže vyhodnotit.
Při kojení neplatí všechno nebo nic, i trocha mateřského mléka je cenná. Pokud se dítě přisává, tak si výhody kojení budete moci užít i bez ohledu na množství mléka. 

26. Mám mléko, ale dítě se nepřisává. Co mám dělat?

Podívejte se na body 11 a 12 a s laktační poradkyní si naplánujte další postup podle protokolu pro nepřisávající se dítě. Hlavně dopřejte dítěti čas. To, že máte dostatek mléka je vynikající předpoklad pro to, že se dítě za pár dní či týdnů přisaje. Vyzbrojte se trpělivostí. I kdyby se dítě nepřisálo, můžete mu poskytnout vzácné mateřské mléko.

27. Dítě se přisává krásně, ale mléko nemám vůbec. jak mám dále postupovat?

Když jste absolvovala hormonální přípravu a berete i další přípravky na zvýšení tvorby mléka a máte správné přisátí a navzdory tomu vůbec nemáte mléko, můžete díky dobrému přisátí krmit dítě na prsu pomocí laktační pomůcky. Zkontaktujte se s laktační poradkyní, abyste zjistila, zda se dá udělat ještě něco víc, než děláte. Ale i samotná skutečnost, že dítě kojíte, je velmi důležitá. využijete výjimečné aspekty kojení, které jsou popsány v bodě 13.

28. Mám svoje vlastní děťátko, které jsem určitou dobu kojila, teď už však nekojím. Mohu znovu začít kojit?

Potřebujete podniknout tyto tři důležité kroky:
a) Zvýšit tvorbu mléka
b)Přestat používat lahev. Začněte svoje miminko krmit jiným způsobem než lahví.
c)Naučte se, jak je možné miminko znovu přisát na prs.

Kromě toho vám doporučujeme následující kroky:

1) Může vám pomoci, když se naučíte, jak miminko správně přisávat:

 https://www.mamila.sk/cz/pre-matky/pomoc-pri-dojceni/ako-sa-dieta-prisava/

Na těchto videích si také můžete prohlédnout, jak správnou polohou můžete dosáhnout správného přisátí a jak při správném přisátí miminko pije a můžete to zkusit doma napodobit:

 https://www.mamila.sk/cz/pre-matky/nazorne-ukazky-spravneho-dojcenia/

Podívejte se na fotografie správného přisátí:

 https://www.mamila.sk/cz/pre-matky/pomoc-pri-dojceni/spravne-prisatie-fotky/

2) Abyste se vyhla lahvi, potřebujete se naučit krmit miminko jiným způsobem, což vám také ukáže poradkyně:

 https://www.mamila.sk/cz/pre-matky/pomoc-pri-dojceni/krmenie-po-prste-a-poharikom/

3) Podívejte se dále, co dělat, když se miminko nepřisává:

 https://www.mamila.sk/cz/pre-matky/pomoc-pri-dojceni/ked-sa-dieta-neprisava/

4) Jedna z důležitých věcí, kterou můžete začít dělat hned je intenzivní fyzický kontakt, který vede k tomu, že se miminko začne zajímat o pití z prsu. Vezměte si miminko vysvlečené jen do plenky k sobě na hruď mezi prsa tak, abyste byli v kontaktu kůže na kůži. Můžete to dělat buď během spánku, když si s ním lehnete do postele, anebo během domácích prací, když si ho jen v plence dáte do nějakého nosítka či šátku.

Podívejte se také na tento článek:

 https://www.mamila.sk/cz/pre-matky/pomoc-pri-dojceni/ako-dokrmit-priamo-na-prsniku/

29. Jaké jsou zkušenosti matek s kojením adoptovaného děťátka? 

Přečtěte si například tento deník matky, která kojila adoptované miminko:

Deník

Mnoho dalších odpovědí ke kojení najdete v části Pro matky. Pokud potřebujete konkrétní pomoc nebo radu, obraťte se na naši laktační poradkyni.

Přejeme vám krásné chvíle s vaším děťátkem!

Vědecké zdroje: 

Auerbach, K. G. (1981). Induced lactation: A study of adoptive nursing by 240 women. American Journal of Diseases of Children, 135(4), 340–343.

Bryant, C. A. (2006). Nursing the adopted infant. The Journal of the American Board of Family Medicine, 19(4), 374–379.

Denton, Y. (2010). Induced lactation in the nulliparous adoptive mother. British journal of midwifery, 18(2), 84–87.

Gribble, Karleen. (2005). Post-instutionalized adopted children who seek breastfeeding from their new mothers. Journal of Prenatal & Perinatal Psychology & Health. 19. 217-235.

Gribble, K. D. (2005). Breastfeeding of a Medically Fragile Foster Child. Journal of Human Lactation, 21(1), 42–46. https://doi.org/10.1177/0890334404272392

Gribble, K. D. (2006). Mental health, attachment and breastfeeding: implications for adopted children and their mothers. International Breastfeeding Journal, 1(1), 5.

Gribble, K. D. (2007). A model for caregiving of adopted children after institutionalization. Journal of Child and Adolescent Psychiatric Nursing, 20(1), 14–26.

Gribble, K. (2004). The influence of context on the success of adoptive breastfeeding: developing countries and the west. Breastfeeding review : professional publication of the Nursing Mothers' Association of Australia. 12. 5-13.

Hermann, E. (1977). Breast feeding the adopted baby. Birth, 4(4), 165–173.

Rogers, I. S. (1997). Relactation. Early human development, 49, S75–S81.

Saari, Z., & Yusof, F. M. (2014). Induced lactation by adoptive mothers: A case study. JurnalTeknologi, 68(1).

Saari, Z., & Yusof, F. M. (2015). Motivating factors to breastfeed an adopted child in a muslim community in Malaysia. JurnalTeknologi, 74(1).

Szucs, K. A., Axline, S. E., & Rosenman, M. B. (2010). InducedLactation and Exclusive Breast MilkFeeding of Adopted PrematureTwins. Journal of Human Lactation, 26(3), 309–313. https://doi.org/10.1177/0890334410371210