• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Věda a kojení
• Kdo rozhoduje o tom, zda ženy kojí?

Kdo rozhoduje o tom, zda ženy kojí?

Celá společnost a zdravotnictví vytváří podmínky pro to, aby ženy mohly kojit. Existuje jeden faktor, který kojení ovlivňuje nejvíc ze všeho a který lidé nejvíce popírají:

Reklama na umělou výživu.

Reklama na umělou výživu způsobuje, že umělé mléko používají i rodiny, které jej nepotřebují. Způsobuje, že ženy, které mají akutní problémy s kojením, nedostanou pomoc, neboť celá společnost vnímá jako řešení problémů s kojením podání umělého mléka.

Světová zdravotnická organizace (WHO) schválila Mezinárodní kodex WHO o marketingu náhrad mateřského mléka jako dokument, který má chránit kojené i nekojené děti před vlivem reklamy na umělé mléko tak, aby se umělé mléko používalo pouze tehdy, když je potřeba. Největší část spotřeby umělého mléka připadá na situace, ve kterých by se matkám a miminkům dalo pomoci, aby mohli pokračovat v kojení. A nejvíce ze všech ovlivňuje reklama na umělé mléko ty, kteří si myslí, že jsou vůči ní imunní: zdravotníky. WHO v dokumentu uvádí, že: "Zdravotnictví bylo tradičně kanálem pro propagaci výrobků zakázaných v kodexu WHO... Málo zemí přijalo náležitá opatření ke snížení těchto propagačních aktivit."

Je důležité uvést, že matky mohou umělou výživu používat i bez toho, aby se všude objevovaly reklamy na umělé mléko a že doporučení používat umělé mléko patří do kompetence zdravotníků, nikoli reklamních kampaní.

Koncem května 2020 Světová zdravotnická organizace zveřejnila novou 88-stránkovou zprávu o dodržování pravidel pro reklamu na umělou výživu po celém světě. V této zprávě monitorující období 2018–2020 se mimo jiné uvádí:

1) Evropská unie zpřísnila pravidla, která přinášejí omezení týkající se propagace umělé výživy vůči veřejnosti a prostřednictvím zdravotnictví. Toto zpřísnění pozitivně ovlivnilo všech 33 zemí EU.
2) Většina zemí světa má nedostatky ve vytváření legislativních podmínek pro úspěšné kojení a jejich zákony a praxe nepokrývají tyto důležité body, které by matkám a miminkům ve snaze kojit pomohly:

a) Pouze 31 zemí světa má zákony, které zakazují reklamu na umělou výživu do věku 36 měsíců dítěte.
b) 112 zemí světa má zákony, které zakazují idealizovat umělou výživu prostřednictvím "miloučkých" obrázků dětí či zvířátek a podobně.
c) Pouze 50 zemí zakazuje, aby se na obalu od umělého mléka používala zavádějící tvrzení o "zdravotních účincích" umělého mléka (jedná se o výroky typu "vyrobené po vzoru mateřského mléka" nebo "podporuje imunitu vašeho dítěte").
d) 105 zemí zakazuje, aby umělé mléko bylo propagováno na místech, kde se prodává například prostřednictvím reklamních stojanů, reklamních spotů, letáčků či vzorků.
e) Pouze 24 zemí světa zakazuje, aby výrobci umělé výživy vydávali "vzdělávací" letáčky či materiály, které namísto poskytování objektivních informací představují reklamu na jejich výrobky umělé výživy.
f) 75 zemí světa stanovilo, která instituce je odpovědná za sledování dodržování těchto zákonů o zákazu reklamy na umělou výživu.
g) 82 zemí světa má v zákonech definované sankce za nedodržování zákazu propagace umělé výživy.
h) 79 zemí má zaveden zákaz propagace umělé výživy ve zdravotnických zařízeních.
i) 30 zemí má zavedená opatření, která zakazují rozdávání peněžních či nepeněžních darů zdravotníkům.
j) Pouze 36 zemí zakazuje firmám vyrábějícím umělou výživu darovat nebo za sníženou cenu dodávat výrobky, vzorky výrobků nebo propagační materiály. Pouze 5 zemí zcela zakazuje výrobcům nebo distributorům umělého mléka darovat vybavení či služby.
k) Mnoho výrobců a distributorů potravin určených pro děti nabízí sponzorství nebo finanční dary či dotace nebo výměnné obchody při organizaci vědeckých akcí či konferencí a kongresů zdravotnických organizací či pediatrických společností. Pouze 19 zemí zatím zakazuje firmám vyrábějícím umělou výživu sponzorovat konference či jiné akce.

Jak dopadlo v hodnotící zprávě WHO Slovensko?

Ze 100bodové škály získalo Slovensko pouze 39 bodů, stejně jako Česká republika. Vůbec žádné body nezískala ani jedna z těchto dvou zemí v oblasti monitorování dodržování ustanovení Mezinárodního kodexu, ani v oblastech zákazu propagace umělé výživy ve zdravotnických zařízení či neovlivňování zdravotníků ze strany firem vyrábějících umělou výživu. Slovensko tak v hodnocení předčily i takové země jako Panama (80 bodů), Filipíny (85 bodů), Nigérie (84 bodů), Arménie (90 bodů) nebo Afghánistán (88 bodů). Nejhůře dopadlo například Moldavsko, Turecko, Alžírsko či Kazachstán.