• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Věda a kojení
• Pět bodů, které pomohou předčasňátkům

Pět bodů, které pomohou předčasňátkům

V roce 2012 Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala celosvětová doporučení s názvem Narodila se brzy[1] týkající se předčasných porodů a předčasně narozených dětí a postupů, které jsou doporučeny jako prevence a také jako kroky týkající se péče o tyto děti.

O deset let později, koncem roku 2022, publikovala WHO průlomová doporučení[2] týkající se předčasně narozených dětí, která se zaměřují na kombinaci lidského přístupu s potřebou specializované péče a dále zahrnují opatření, která vedou ke snížení úmrtnosti předčasně narozených dětí, mezi které patří nepřetržitá mateřská péče klokánkováním, kojení a přítomnost rodičů u předčasně narozených miminek bez separace, a také zapojení rodičů do péče o předčasně narozené děti.

Tato nová doporučení WHO "... odrážejí nové důkazy poukazující na to, že jednoduché intervence jako Mateřská péče klokánkováním okamžitě po porodu, brzké zahájení kojení, používání CPAP a léků jako kofein při dýchacích potížích dokážou zásadním způsobem snížit úmrtnost dětí, které se narodily předčasně nebo s nízkou porodní váhou. Doporučení WHO zdůrazňují potřebu zajistit, aby matka a rodina hrály ústřední roli při péči o jejich miminko. Matky a novorozenci by měli zůstat spolu od porodu a neměli by být odděleni, pokud miminko není ohroženo na životě."

Dokument dále zdůrazňuje, že rodiče by měli mít přístup na jednotky intenzivní péče 24 hodin denně, aby nedocházelo k separaci matek od miminek. Protože přítomnost rodičů zlepšuje zdravotní stav miminek a jejich prospívání. Role rodin v péči o tato miminka už od porodu je nenahraditelná. Vytváří to příležitost pro kontakt kůže na kůži, kojení i naplňování potřeb miminka.

Nové vědecké postupy WHO z listopadu roku týkající se péče o předčasně narozená miminka a miminka narozená s nízkou porodní hmotností obsahují 25 doporučení a jeden popis dobré praxe. Všechna doporučení jsou aktualizována a 11 doporučení je zcela nových, ta se změnila na základě nových vědeckých důkazů a studií. Mezi tato doporučení mimo jiné patří:

1. Doporučuje se kontakt kůže na kůži (mateřská péče klokánkováním) jako rutinní způsob péče pro všechna předčasně narozená miminka a miminka s nízkou porodní hmotností. S poznámkou 8 – 24 hodin za den, co nejvíce hodin za den.

2. Doporučuje se okamžitý kontakt kůže na kůži po narození. Tedy Mateřská péče klokánkováním co nejdříve po porodu.

3. Ke krmení se doporučuje matčino vlastní mateřské mléko, a to i pro děti narozené před 32. gestačním týdnem.

4. Pokud mateřské mléko vlastní matky není k dispozici, doporučuje se dárcovské mateřské mléko, a to i pro děti narozené před 32. gestačním týdnem.

5. Rodiny by měly být v nemocnicích zapojeny do rutinní péče o předčasně narozené děti a děti s nízkou porodní hmotností.

Ostatní doporučení se týkají podpory dýchání pro předčasně narozené děti, období trvání výlučného kojení předčasně narozených dětí (6 měsíců), způsobů krmení předčasně narozených dětí, pokud se nekojí přímo z prsu (kalíškem nebo nazogastrickou sondou), načasování krmení, zvyšování množství vypitého mléka, používání dárcovského mléka pro předčasně narozená miminka, používání fortifikátorů (rutinně se nedoporučují), používání umělého mléka (po vyčerpání ostatních možností), doplňování výživy vitamíny a podobně.

Tato nová doporučení jsou jednoznačným vyhlášením podpory pro kontakt kůže na kůži již po porodu pro předčasně narozená miminka, celodenní Mateřské péče klokánkováním a podpory pro kojení a krmení mateřským mlékem.

"V doporučeních se uvádí, aby kontakt kůže na kůži s rodiči – známý jako mateřská péče klokánkováním – začal ihned po narození, bez jakéhokoli počátečního období v inkubátoru. Jedná se o významnou změnu oproti předchozím pokynům a běžné klinické praxi. Toto odráží obrovský zdravotní význam toho, aby rodiče a jejich předčasně narozené děti mohli zůstat po narození spolu, bez separace.

Doporučení rovněž stanovují kroky k zajištění emocionální, finanční a pracovní podpory pro rodiny předčasně narozených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností, které mohou čelit mimořádnému stresu a obtížím v důsledku požadavků na intenzivní péči a mohou mít strach o zdraví svých dětí.

"Předčasně narozené děti mohou přežít, prosperovat a změnit svět - ale každé dítě musí dostat tuto šanci," řekl Dr. Tedros AdhanemGhebreyesus, generální tajemník WHO. "Tato doporučení ukazují, že zlepšení výsledků pro tyto malé děti se vždy netýká poskytování nejmodernějších řešení, ale spíše zabezpečení přístupu k základní zdravotní péči, která je zaměřena na potřeby rodin."

Předčasné narození je naléhavým problémem veřejného zdraví. Každý rok se odhaduje, že 15 milionů dětí se narodí předčasně, což představuje více než 1 z 10 všech porodů po celém světě, a ještě vyšší počet – více než 20 milionů dětí – má nízkou porodní hmotnost. Toto číslo stoupá a předčasné narození je v současnosti hlavní příčinou úmrtí dětí mladších 5 let.

Většinu předčasně narozených dětí lze zachránit pomocí proveditelných, nákladově efektivních opatření včetně kvalitní péče před porodem, během porodu a po porodu, prevence a zvládání běžných infekcí a mateřské péče klokánkováním – kontaktu kůže na kůži ve speciální košili nebo šátku na co nejvíce hodin s primární osobou, obvykle s matkou, a výlučným kojením.

Jelikož předčasně narozeným dětem chybí tělesný tuk, mnohé z nich mají po narození problémy s regulací tělesné teploty a často potřebují lékařskou pomoc při dýchání. Pro tyto děti se kdysi doporučovalo oddělení od matky a nejprve stabilizace v inkubátoru nebo na topném lůžku. To trvalo v průměru asi 3 - 7 dní. Výzkum však nyní dokázal, že zahájení mateřské péče klokánkováním ihned po narození zachrání mnohem více životů, sníží infekce a podchlazení a zlepší krmení.

„První objetí s rodičem je nejen emocionálně důležité, ale také naprosto rozhodující pro zvýšení šance na přežití a lepší zdravotní výsledky pro předčasně narozené děti a děti s nízkou porodní hmotností,“ řekla Dr. Karen Edmondová, vedoucí oddělení pro zdraví novorozenců ve WHO. „Víme, že během pandemie Covid-19 bylo mnoho žen zbytečně odděleno od svých dětí, což by mohlo být katastrofální pro zdraví dětí narozených předčasně nebo s nízkou porodní váhou. Tato nová doporučení zdůrazňují potřebu poskytovat péči o rodiny a předčasně narozené děti společně jako jednotku a zajistit, aby rodiče dostali nejlepší možnou podporu v období, které je často mimořádně stresující a naplněné obavami.

I když jsou tato nová doporučení obzvláště důležitá v chudších prostředích, která nemusí mít přístup ke špičkovým technologiím nebo dokonce ke spolehlivým dodávkám elektřiny, jsou relevantní i pro prostředí zemí s vysokými příjmy. To vyžaduje přehodnocení způsobu poskytování novorozenecké intenzivní péče, aby se zajistilo, že rodiče a novorozenci mohou být vždy spolu.

Ve všech doporučeních se kojení důrazně doporučuje ke zlepšení zdravotních výsledků předčasně narozených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností, přičemž vědecké důkazy ukazují, že se snižuje riziko infekce ve srovnání s umělou výživou. Tam, kde mateřské mléko není k dispozici, je nejlepší možností dárcovské mateřské mléko, i když v případě, že neexistují banky s dárcovským mlékem, lze použít umělé mléko určené pro předčasně narozené děti.

Na základě zpětné vazby od rodin, která je obsažena ve více než 200 studiích, obhajují tato doporučení také zvýšenou emocionální a finanční podporu pro rodiče. Rodičovská dovolená je potřebná na pomoc rodinám při péči o dítě, uvádějí doporučení, přičemž vládní a regulační opatření a nároky by měly zajistit, aby rodiny předčasně narozených dětí a dětí s nízkou porodní hmotmostídostaly dostatečnou finanční podporu a podporu na pracovišti. ...[3]

Když se miminko narodí předčasně, je třeba vynahradit mu pobyt v děloze. Při předčasně narozeném miminku přebírá funkci dělohy a placenty matčin hrudník a kojení. Pro předčasně narozená miminka není kontakt kůže na kůži jen mazlením se s miminkem. Je to vědecky podložená nezbytnost kriticky důležitá pro jeho přežití, nemocnost a vývoj do budoucnosti.

Předčasně narozené miminko potřebuje kontakt kůže na kůži a kojení stejně intenzivně jako péči poskytovanou lékaři. Tyto dvě věci se vzájemně doplňují a zvyšují jeho šanci na přežití.

Kontakt kůže na kůži umožňuje poporodní adaptaci, napomáhá dýchání, podporuje srdeční činnost, lépe než inkubátor udržuje teplotu, zabraňuje pauzám v dýchání, reguluje činnost trávicího traktu a využívání živin, je ochranou před infekcemi a umožňuje sled dějů, které vedou ke kojení, zvyšuje tvorbu mléka, pomáhá prospívání miminka a jeho růstu, reguluje spánek a jeho kvalitu, je nesmírně důležitý pro růst a rozvoj mozku. Kontakt kůže na kůži je klíčový pro pokračování a rozvoj vztahové vazby.

Kontakt kůže na kůži by u předčasně narozených miminek měl trvat nepřetržitě celý den a celou noc, ideálně v časových úsecích, které mají nejméně 6 hodin. Takový kontakt se vědecky nazývá Mateřská péče klokánkováním. Vede k zahájení kojení a dřívějšímu propuštění z nemocnice. Čím má miminko nižší porodní váhu nebo čím dříve se narodí, o to víc mu kontakt kůže na kůži dává šanci na přežití.

Kontakt kůže na kůži a kojení představují pro předčasně narozené miminko základ, ke kterému lze přidat potřebnou techniku. Miminka by neměla zůstat sama, separovaná od matky bez možnosti kontaktu s jejím tělem. Předčasně narozená miminka mohou být kojena hned, jakmile o to v kontaktu kůže na kůži projeví zájem. Není důvod začínat je učit krmit se z láhve. Kojení je pro ně fyziologické a uklidňující.

Mateřská péče klokánkováním nahrazuje inkubátor a oproti inkubátoru zvyšuje šance na přežití i fyzické a psychické zdraví.

Mnoho z potíží s kojením předčasně narozených miminek pochází z toho, že ke kojení nedostanou šanci, že nezažívají kontakt kůže na kůži a že se s jejich kojením nezačíná po narození, ale někdy omnoho týdnů později a až poté, co dostávala láhev nebo stříkačku místo pomoci s kojením. Kontakt kůže na kůži vede předčasně narozená miminka ke kojení a zvyšuje tvorbu mléka. Kojení eliminuje množství problémů, které mají předčasně narozená miminka, včetně nekrotizující enterokolitidy – onemocnění střeva, které může být smrtelné.

Předčasně narozená miminka jsou nejzranitelnější skupina novorozenců. Kontakt s matkou a kojení potřebují pro své přežití a zdraví ještě více než všechna ostatní miminka.

Vědecké zdroje:

http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/44864/9789241503433_eng.pdf?sequence=1

https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/363697/9789240058262-eng.pdf

https://www.who.int/news/item/15-11-2022-who-advises-immediate-skin-to-skin-care-for-survival-of-small-and-preterm-babies