• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Věda a kojení
• Studie odhalila nejednotnost postupů při dokrmování novorozenců v porodnicích v USA

Studie odhalila nejednotnost postupů při dokrmování novorozenců v porodnicích v USA

Studie amerického zdravotního centra UC Davis Health ze srpna 2020¹ poukázala na velké rozdíly v kritériích, na základě kterých se zdravotnický personál v nemocnicích v USA rozhoduje, kdy je třeba začít s dokrmováním miminka během pobytu v nemoci. Stejně se liší i doporučení, kdy by si matka měla začít odsávat mléko a také doporučení, jakým způsobem miminka dokrmovat.

Vědci provedli průzkum 71 nemocnic v USA, v nichž se narodí přibližně 10 % všech novorozenců. Studie poukázala na to, že pro medicínskou indikaci nutnosti dokrmování kojeného miminka nejsou zavedena žádná jednotná a přesná kritéria. Autoři studie upozorňují, že existují případy, kdy je důležité zvýšit příjem mléka ze strany miminka, ale dokrmování je často zbytečné a vystavuje miminko a matku rizikům snížené tvorby mléka a předčasného ukončení kojení. Kojení je přitom klíčovou otázkou veřejného zdraví, vzhledem k rizikům, která podstupují dítě i matka, když se miminko předčasně odstaví a období prvních dnů těsně po porodu je klíčové pro to, aby kojení začalo co nejlépe. Ženy by měly v prvním kroku dostávat pomoc s kojením, nikoli nabídku dokrmování bez reálného důvodu.

Studie poukázala také na zajímavý fakt, že nemocnice, které se zaměřovaly na to, aby pro miminka bylo dostupné dárcovské mateřské mléko, měly zároveň nejvyšší procenta kojených dětí.

Procentuální ztráta hmotnosti

Jak se ukázalo v této studii, některé americké nemocnice považovaly za hranici pro dokrmování, když miminko po porodu ztratilo více než 10 % porodní váhy. Jiné braly jako kritérium ztrátu hmotnosti mezi 4–15 % či jiná kritéria. Autorka studie, dr. Laura Kair, tato zjištění komentuje slovy: „Takto širokou variabilitu v opatřeních pro podporu kojení jsme neočekávali.“

Posuzování kojení na základě sledování procentuální ztráty váhy po porodu má svá úskalí. Nejde o kritérium, které je vědecky opodstatněné a nemělo by se používat vůbec. Kromě toho váhy nemusí být správně kalibrovány, případně může dojít k omylu při odečítání vah nebo jejich zaznamenávání. Navíc existují odchylky ve vážení u jednotlivých vah (často až +/- 30 g). K chybám může dojít i proto, že miminko bývá váženo na jedné váze po porodu a jinou váhou v dalších dnech na oddělení šestinedělí. K častým omylům dochází i v důsledku vážení miminka s plenkou a jindy bez plenky.

Kromě výše uvedených bývá častým důvodem významné procentuální ztráty váhy miminka fakt, že těsně před porodem získá příliš mnoho tekutin proto, že matka dostává během porodu oxytocin a infuzí podávané tekutiny². Miminko se tak narodí váhově nadhodnocené a tyto tekutiny následně vyloučí močí (a „příliš“ zhubne).

Kolektiv autorů v čele s vědkyní Joy Noel-Weissovou³ ve své studii z roku 2011 proto upozorňuje, že „vážení by mělo být jen nástrojem hodnocení a není podkladem pro klinická rozhodnutí“ a dodává: „Je třeba kompletní hodnocení. Součástí hodnocení kojení by mělo být i pozorování chování novorozence, frekvence a množství vylučování moči a pozorování chování miminka při kojení.“

Profesor pediatrie a světově uznávaný odborník na kojení, dr. Jack Newman, již mnoho let kritizuje používání procentuální ztráty váhy jako kritérium pro dokrmování: „Nezáleží na tom, jaké číslo si vyberete, zda 5 % nebo 7 % nebo 10 %. Co je důležité je to, jak miminko na prsu pije.“

Uvádí konkrétní příklad, se kterým se setkal: Miminko zvážili po porodu a zapsali 2,58 kg. Po pěti hodinách jiná sestra vážila miminko znovu, protože se jí nezdálo, že by mělo váhu 2,58 kg. A skutečně, miminko vážilo 5 hodin po narození 3,1 kg. Dr. Jack Newman si zde klade otázku: „Co by se s ním stalo, kdyby omylem napsali, že vážilo 3,1 kg po porodu, a druhý den by vážilo 2,58 kg (ztráta porodní váhy činila 16,8 %)?“

Způsoby dokrmování

59 % nemocnic zahrnutých do studie používá pro dokrmování novorozenců lahev, 58 % prst s cévkou, do které se mléko vtlačuje stříkačkou. Oba tyto způsoby dokrmování miminka přitom významně komplikují možný návrat miminka ke kojení a v případě, že se miminko přisává, je mnohem vhodnější dokrmovat miminko přímo na prsu, pokud je dokrmování potřebné. Přečtěte si podrobná vysvětlení v našem článku o lahvích a o dokrmování na prsu.

Průzkum podpory kojení v našich nemocnicích ukazuje, že situace na Slovensku není odlišná (pokud jste rodila v posledních letech, stále můžete přispět i svou zkušeností: https://www.mamila.cz/cs/pro-matky/nemocnice/). Výsledky průzkumu ukazují, že v posledních třech letech bylo dokrmováno umělým mlékem až 50 % donošených miminek po vaginálním porodu (a až více než 70 % donošených miminek po císařském řezu), přičemž láhev byla použita na dokrmování téměř ve 40 % případů narozených vaginálně a ve více než 50 % případů miminek narozených císařským řezem. U předčasně narozených miminek jsou tyto výsledky ještě horší.

Pro kojené dítě je klíčové, aby se dokrmování událo na prsu. 52 % miminek ve zmiňované americké studii bylo dokrmováno na prsu suplementorem. V Čechách a na Slovensku profesionální laktační poradkyně o.z. MAMILA místo suplementoru, který je drahý a má své praktické nevýhody používání, doporučuje ženám pro dokrmování na prsu sestrojit laktační pomůcku z nádoby, ve které je mléko na dokrmení miminka a cévky, kterou se mléko dostane do úst miminka přisátého k prsu. Cena cévky je nižší než jedno euro a tak se tento systém dokrmování stává dostupným pro všechna miminka, která dokrmování potřebují.

Mělo by být dokrmování první volbou řešení problémů s kojením?

Na webových stránkách o. z. MAMILA si můžete přečíst několik příběhů o kojení, které nám poslaly klientky našich profesionálních laktačních poradkyň. Společným znakem většiny těchto příběhů je, že pokud se miminku a ženě v nemocnici neumožnily kroky, které podporují správný začátek kojení, následné vzniklé problémy s kojením personál neřeší snahou o zlepšení kojení. Pomoc při kojení se omezuje čistě na to, aby miminko získávalo dostatek mléka a pokud žena sama nenajde, jakým způsobem kojení zlepšit, mezi typicky nabízená řešení problémů s kojením patří umělé mléko, lahev, dudlík a kloboučky. Žádné z těchto řešení nepomáhá zlepšit kojení.

Před dokrmováním se totiž dají učinit kroky, díky kterým dokrmování nemusí být zapotřebí vůbec.

Studie nezkoumala, co nemocnice udělaly pro to, aby miminko začalo získávat více mléka přímo z prsu. Na tuto možnost se často zapomíná. Odborník na kojení, pediatr dr. Jack Newman, tuto situaci komentuje slovy: „Novorozenec nepotřebuje rutinní dokrmování, ale pomoc se správným přisátím. V mnoha nemocnicích je první reakcí nabídnutí lahve s umělým mlékem. Ta nepomáhá zlepšit přisátí miminka.“

Zvlášť v prvním týdnu po porodu má drtivá většina žen dostatek mléka pro své miminko a lze pomoci miminkům toto mléko získat čtyřmi jednoduchými kroky:

• Kontaktem kůže na kůži, ve kterém se miminko dostatečně vyspí a je možné jej začít přisávat na prs hned, jak se začne probouzet.
  Polohou při kojení, která umožňuje miminku správně se přisát.

Výsledkem jakékoli správné polohy by mělo být správné asymetrické přisátí, při kterém dolní ret miminka pokrývá větší část dvorce než horní ret a nos se prsu nedotýká. Na správném přisátí totiž závisí dobré pití miminka a při správném přisátí se nepoškozuje tkáň bradavek (což chrání před bolestí bradavek).

• Stlačováním prsu, když už miminko nepije.
• Výměnou prsou, když už miminko nepije ani při stlačování.

Na tyto kroky prevence problémů s kojením se zaměřujeme v naší knize Praktický návod na kojení, která je užitečnou pomůckou pro všechny těhotné ženy. V této knize najdou ve dnech po porodu podrobné vysvětlení těchto čtyř kroků, spolu s množstvím fotografií, které pomohou, aby miminko získávalo co nejvíce mléka hned od narození.

Dostatečný přísun mateřského mléka po porodu je přitom nejlepší prevencí všech problémů s kojením v budoucnosti a také prevencí přílišné ztráty hmotnosti miminka po porodu, žloutenky či hypoglykémie a dalších komplikací.

Vědecké zdroje: 

¹Kair et. al. (2020). Supplementation Practices and Donor Milk Use in US Well-Newborn Nurseries, Hospital Pediatrics. 

²Chantry CJ, Nommsen-Rivers LA, Peerson JM, et al. Excess weight loss in first-born breastfed newborns relates to maternal intrapartum fluid balance Pediatrics 2011;127(1):e171-e179

³Joy Noel-Weiss et al. International Breastfeeding Journal 2011, 6:10