• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Věda a kojení
• Kojení představuje pro střevo předčasně narozených dětí ochranu

Kojení představuje pro střevo předčasně narozených dětí ochranu

Světová zdravotnická organizace v dokumentu s názvem Narodili se příliš brzy (Born Too Soon, 2012) uvádí, že pro přežití předčasně narozených dětí je krmení mateřským mlékem a kojení a kontakt kůže na kůži stejně důležité jako například vybavení na resuscitaci dítěte či jiné faktory podporující přežití. Předčasňátka potřebují být kojená (případně krmená mateřským mlékem) pro svoje přežití, pro ochranu trávicího traktu a také pro ochranu před infekcemi. A k tomu je potřebná podpora žen, kterým se miminko narodí předčasně, protože mnohé z nich vypovídají, že ztratily mléko. Tehdy potřebují kvalifikovanou pomoc a podporu, aby dokázaly opětovně zvýšit tvorbu mléka a začít ho odstříkávat a nebo začít kojit.

Další krok, který je klíčový, je zakládání bank mateřského mléka, aby dárcovské mateřské mléko bylo k dispozici zadarmo všem miminkům, která ho potřebují. Takových bank mléka je na Slovensku zatím jen 7 a bylo by jich potřeba o mnoho víc. Protože mateřské mléko a kojení představuje pro střevo předčasně narozených dětí významnou ochranu před nekrotizující enterokolitidou.  

Nekrotizující enterokolitida (NEC) je závažné a potenciálně smrtelné onemocnění trávicího traktu, vyskytující se téměř výlučně u předčasně narozených dětí. Jde při něm o zánět menší nebo větší části tenkého anebo tlustého střeva, které způsobuje odumírání postižených částí trávicího traktu. Jde o nejobávanější diagnózu, která postihuje zejména miminka narozená do 30. týdne těhotenství. Podle studie od Maffeia et al. (2017), výlučné kojení anebo výlučné krmení jen mateřským mlékem „kompenzuje nevyvinutost trávicího traktu, snižuje pH v žaludku, zlepšuje pohyblivost střev, snižuje prostupnost epitelu a pozitivně mění bakteriální flóru ve střevě“.

Když se neuskutečňuje kontakt kůže na kůži a nepodporuje kojení, je podle studií (Lucas et al., 1990) až 20násobně vyšší riziko vzniku NEC i u miminek narozených po 30. týdnu gestačního věku. Miminka výlučně krmená umělým mlékem, mají totiž podle studií 6–10násobně zvýšené riziko vzniku NEC. Vysvětlení poskytují studie (Minekawa et. at., 2004), které zjistily, že mateřské mléko má preventivní účinek tím, že účinkuje jako inhibitor dráhy NF-kappaB. A tímto mechanismem zároveň dokáže mateřské mléko působit terapeuticky dokonce i na děti, které již NEC mají. Mateřské mléko navíc obsahuje mnoho faktorů, které samostatně ovlivňují zdraví trávicího traktu: látky pomáhající dozrávání střeva, vystýlající střevní sliznici, přes 700 kmenů různých bakterií. Kojení se děje v kontaktu s matkou a tento kontakt pomáhá miminku snížit míru stresu, což pomáhá správnému fungování trávicí soustavy.

Assad et. al. (2016) ve své studii jako závěr uvádí, že „výlučné krmení mateřským mlékem u předčasně narozených dětí s nízkou porodní hmotností snižuje výskyt NEC. A dále zlepšuje toleranci vůči krmení, zkracuje čas přechodu na příjem potřebného množství mléka, zkracuje délku nemocničního pobytu a snižuje nemocniční náklady na péči“ o tyto děti.

Studie (Colaizy et al., 2016, Assad et al, 2016, Maffei et al., 2017, Ganapathy et al., 2012) proto doporučují, aby se učinily všechny potřebné kroky pro to, aby předčasně narozené děti mohly získávat mateřské mléko svých matek anebo dárcovské mateřské mléko.

Závěry studií jako například studie od Ganapathyho (2012) upozorňují, že takový jednoduchý krok by dokázal zabránit mnohým úmrtím a také by snížil náklady na péči o předčasně narozené děti, obzvlášť o extrémně předčasně narozené děti. Jakékoli fortifikátory (jako přídavek k mateřskému mléku) by měly být vyráběné z mateřského mléka, protože pokud se vyrábějí z kravského mléka, tak mohou přispívat ke vzniku NEC. Náklady na výrobu fortifikátorů z mateřského mléka jsou nižší než náklady na péči o děti s NEC (Ganapathy et al., 2012 ).

Předčasně narozená miminka je možné kojit o mnoho dříve, než si většina lidí myslí – přečtěte si náš detailní článek o kojení předčasně narozených dětí. Tyto vědecké poznatky nejsou nové – v seznamu zdrojů pod článkem najdete studii, která toto zkoumala již v roce 1990.

Navíc pro správné fungování trávicí soustavy miminka je kriticky důležitý kontakt kůže na kůži matky s miminkem. Nejen že podporuje jeho fungování, ale také zlepšuje vstřebávání živin. V těle miminka, které není v kontaktu s matkou a je separované, se vytváří somatostatin. Somatostatin je hormon, který zabraňuje vylučování dalších sedmi hormonů potřebných pro trávení. Somatostatin zpomaluje vyprazdňování žaludku, snižuje stahy hladkého svalstva a omezuje přítok krve do střev. Taktéž potlačuje vylučování hormonů pankreatu. Předčasně narozená miminka tedy potřebují kontakt kůže na kůži (mateřskou péči klokánkováním) a kojení více, nikoliv méně, než všechna ostatní miminka. Obzvlášť ta, která jsou velmi nemocná.

Přežití předčasně narozených miminek se spojuje s tím, zda jsou v kontaktu kůže na kůži anebo jsou separovaná od matky. Jedna ze studií ukazuje, že obzvlášť u dětí narozených s nízkou porodní hmotností je kontakt kůže na kůži rozhodující pro přežití.

Tyto výsledky potvrdila i studie z roku 2017, která zkoumala efekt kontaktu kůže na kůži u předčasně narozených dětí, které v této studii sledovali dlouhodobě – až 20 let.

Pro předčasně narozené děti představuje mateřská péče klokánkováním normální způsob péče, protože zabezpečuje:

a) stabilizaci tělesných funkcí miminka
b) podporu tvorby mateřského mléka a umožňuje přístup k prsu a kojení
c) udržování tělesné teploty miminka
d) dýchání miminka a srdeční činnost
e) regulaci spánkových cyklů a to, že se miminko dobře vyspí
f) vyzrávání mozku a vytváření mozkových spojení
g) rychlejší růst a prospívání
h) lepší trávení a efektivnější využívání živin
i) vytváření vztahové vazby mezi matkou a miminkem

Detailní informace na toto téma najdete v záznamu přednášek světového experta na péči o předčasně narozená miminka v kontaktu kůže na kůži, Dr. Nilse Bergmana.

Vědecké zdroje:

1. Minekawa R, Takeda T, Sakata M, Hayashi M, Isobe A, Yamamoto T, Tasaka K, Murata Y (2004) Human breast milk suppresses the transcriptional regulation of IL-1beta-induced NF-kappaB signaling in human intestinal cells. Am J Physiol Cell Physiol. 2004 Nov;287(5):C1404-11. Epub 2004 Jun 30. 

2. Colaizy, T, et al (2016), Impact of optimised breastfeeding on the costs of necrotizing enterocolitis in extremely low birthweight infants, Journal of Pediatrics, doi: 10.1016/j.jpeds.2016.03.040, 

3. Assad, M., Decreased cost and improved feeding tolerance in VLBW infants fed an exclusive human milk diet, J Perinatol.,, 2016 Mar;36(3):216-20. doi: 10.1038/jp.2015.168. Epub 2015 Nov 12.

4. Maffei D., Human milk is the feeding strategy to prevent necrotizing enterocolitis!, Semin Perinatol. 2017 Feb;41(1):36-40. doi: 10.1053/j.semperi.2016.09.016. Epub 2016 Nov 8.

5. Ganapathy V., Costs of necrotizing enterocolitis and cost-effectiveness of exclusively human milk-based products in feeding extremely premature infants. Breastfeed Med. 2012 Feb;7(1):29-37. doi: 10.1089/bfm.2011.0002. Epub 2011 Jun 30.

6. Blomqvist YT, Nyqvist KH. (2011), Swedish mothers’ experience of continuous Kangaroo Mother Care, J Clin Nurs, 20, 1472–80. 

7. Blomqvist YT, Rubertsson C, Kylberg E, Jöreskog K, Nyqvist KH. (2012), Kangaroo Mother Care helps fathers of preterm infants gain confidence in the paternal role, J Adv Nurs, 68, 1988–96. 

8. Conde-Agudelo A, Diaz-Rossello J. (2014) Kangaroo mother care to reduce morbidity and mortality in low birthweight infants, Cochrane Database Syst Rev., Apr 22;(4):CD002771. doi: 10.1002/14651858.CD002771.pub3.

9. Lawn JE, Mwansa-Kambafwile J, Horta BL, Barros FC, Cousens S. (2010), Kangaroo mother care’ to prevent neonatal deaths due to preterm birth complications, Int J Epidemiol., 39 (1), i144-54. doi: 10.1093/ije/dyq031. 

10. Nyqvist, K. H. (2016), Given the benefits of Kangaroo mother care, why has its routine uptake been so slow?. Acta Paediatrica, 105: 341–342. doi: 10.1111/apa.13236 

11. Lucas A & Cole TJ (1990). Breast milk and neonatal necrotising enterocolitis. Lancet 336: 1519-1522.