• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Věda a kojení
• Proč musela WHO předčasně ukončit studii o tom, zda je pro předčasňátka lepší péče v inkubátorech nebo „klokánkování“

Proč musela WHO předčasně ukončit studii o tom, zda je pro předčasňátka lepší péče v inkubátorech nebo „klokánkování“

„Předčasně narozená miminka nejsou v inkubátorech, protože nejsou stabilizovaná. Předčasně narozená miminka nejsou stabilizovaná, protože jsou v inkubátorech,“ uvedl dr. Nils Bergman, přední neurovědec, který podporou kontaktu kůže na kůži zachránil životy tisícům předčasňátek.

Dr. Nils Bergman ve spolupráci s WHO realizoval a v květnu 2021 publikoval novou studii, jejíž předběžné výsledky ukázaly, že ve skupině miminek, která  byla v kontaktu kůže na kůži s matkou až poté, co se potvrdilo, že jsou stabilizovaná, se vyskytovala významně vyšší úmrtnost než ve skupině, ve které byla miminka v neustálém kontaktu kůže na kůži již od porodu.

Příčinou toho, že miminka nejsou stabilizovaná je to, že jsou v inkubátorech – pokud by byla v kontaktu kůže na kůži s matkou, jejich šance na stabilizaci tělesných funkcí by byla podstatně vyšší. 

O kolik vyšší? V nejnovější studii se potvrdilo, že tak významně, že studie musela být ukončena předčasně. Miminka, která zažívala rutinní péči (kontakt kůže na kůži matky s miminkem pouze přibližně 1,5 hodiny denně) v inkubátorech umírala statisticky významně častěji oproti skupině, ve které miminka byla okamžitě po porodu v kontaktu kůže na kůži s matkou (přibližně 17hodin za den). Jeden z faktorů, kterému autoři studie připsali význam ve snížení počtu úmrtí ve skupině miminek, o která se staraly matky formou Mateřské péče klokánkováním, bylo i to, že tyto matky během Mateřské péče klokánkováním byly s miminky v kontaktu a tak je sledovaly.

WHO na základě těchto výsledků plánuje, že přehodnotí standardní doporučení pro praxi tak, aby okamžitý kontakt kůže na kůži byl součástí péče o předčasně narozená miminka.

Když jsme v roce 2016 organizovali na Slovensku konferenci s předním neurovědcemdr. Nilsem Bergmanem, s nadšením jsme poslouchali o jeho záměru uskutečnit tuto studii Světové zdravotnické organizace.

Cílem bylo ukázat, že právě používání inkubátorů způsobuje předčasně narozeným miminkům problémy a je zodpovědné za jejich úmrtí. Že inkubátory nepomáhají v péči o miminka. Naopak, že představují překážku pro to, aby miminka byla stabilizovaná.

V naší společnosti se vnímají inkubátory jako nástroje pro záchranu života miminek. A matky, které po porodu požadují kontakt kůže na kůži se svými zdravými miminky nebo dokonce s nemocnými či předčasně narozenými miminky, jsou často označovány za sobecké, protože se chtějí „mazlit“ s miminkem na úkor jeho zdraví. Nyní existuje dostatek vědeckých důkazů, že zdraví miminka závisí právě na tom, že miminko (i předčasně narozené) nepůjde do inkubátoru a zůstane s matkou.

V MAMILE se tématu pomoci předčasně narozeným miminkům na principu medicíny založené na důkazech věnujeme již mnoho let a nabízíme vám vědecké odpovědi na časté dotazy v našich článcích.

Pro odbornou ale i širokou veřejnost jsme před pár lety zajistili možnost osobně se setkat na konferenci MAMILY s předním neurovědcemdr. Nilsem Bergmanem, který se celý život věnuje podpoře kontaktu kůže na kůži miminka s matkou a zachránil svou prací životy tisíců miminek. Záznam konference MAMILY s dr. Nilsem Bergmanem si můžete poslechnout za symbolický poplatek na tomto odkazu.

Klokánkování - hovorový termín pro to, co vědci u předčasně narozených miminek nazvali Mateřská péče klokánkováním (KangarooMother Care) - však ve skutečnosti zachraňuje životy.

Studie WHO publikovaná v květnu 2021 sledovala předčasně narozená miminka s nízkou porodní hmotností (1 kg – 1,8 kg) narozená v pěti nemocnicích v různých zemích světa rozdělená na dvě skupiny: miminka, která zažívala kontakt kůže na kůži s matkou hned po narození a všechna potřebná opatření a zásahy se prováděly v rámci Mateřské péče klokánkováním, tedy v kontaktu kůže na kůži s matkou a na druhou skupinu, v níž miminka zažívala Mateřskou péči klokánkováním až poté, co byla stabilizovaná.

Všimněte si, že předčasně narozeným miminkům s nízkou porodní hmotností na Slovensku či v Čechách není v drtivé většině případů umožněno být v kontaktu kůže na kůži s matkou ani poté, co jsou stabilizovaná. Občanské sdružení MAMILA již mnoho let upozorňuje na to, že rodiče předčasně narozených dětí nemají možnost trávit čas se svými miminky, nemají možnost s nimi být celý den a celou noc, nemají možnost poskytovat jim vícehodinový nepřerušovaný kontakt kůže na kůži a s kojením začínají někdy až týdny po narození. Pandemie koronaviru tuto situaci ještě zhoršila.

O „klokánkování“ přetrvávají nesprávné představy, které si vysvětlují „klokánkování“ jako 5minutovou či půlhodinovou, případně maximálně hodinovou záležitost, na kterou si matka s dítětem potřebují postupně zvykat. Naopak, čím více nepřerušovaného času stráví miminko v kontaktu kůže na kůži s matkou, tím lépe. Mateřská péče klokánkováním, tedy kontakt kůže na kůži, je pro miminko to správné místo, kde se miminko cítí bezpečně. Z hlediska všech parametrů je kontakt kůže na kůži lepší než jakýkoli jiný způsob péče, například umístění miminka do inkubátoru.

Pro mateřskou péči klokánkováním neexistují kontraindikace, matky ani miminka  pro ni nemusí splňovat žádná speciální kritéria ani nemusí být speciálně vybírané.

Zdroj: https://www.nejm.org/doi/10.1056/NEJMoa2026486