• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Způsobuje dlouhodobé kojení opravdu problémy s chrupem?

Způsobuje dlouhodobé kojení opravdu problémy s chrupem?

Kojení se kladou různé překážky. A když už funguje, tak se u staršího dítěte často označí za škodlivé. Příkladem je i tato studie, která sice říká, že kojení je pro děti do 12 měsíců z hlediska chrupu prospěšné, pak mezi 13 - 23 měsíci, že je v pořádku, a pak se najednou od 24 měsíců stane problémem. A to i přesto, že v samotné studii již drtivá většina dětí není kojených a více než polovina z nich používá láhev.

Proč tato studie nedává žádný smysl a taky proč nepotvrzuje, že kojení by bylo rizikové pro chrup dítěte?

• ve vzorku dětí z této studie se nezabývali tím, zda si děti čistily zuby nebo nečistily (mimochodem matky dětí z této studie neměly ukončené základní vzdělání, což může vysvětlovat, proč se nesnažily svým dětem čistit zuby)
• nezáleželo jim na tom, jak mnoho cukru děti zkonzumovaly
• pouze jedna čtvrtina dětí v této studii byla kojena i po 2. roce života, ale polovina dětí používala do 5 let láhev s umělým mlékem.

Takže vedle nemytí zubů, spotřebě cukru a krmení lahví do 5 let je výsledkem studie, že za špatný stav chrupu těchto dětí mohlo kojení.

Nadále tedy platí:

Kojení i noční kojení není pro zuby děťátka problém.

Dlouhodobé kojení má příznivý vliv na rozvoj chrupu. Brazilská studie pozorovala 1377 dětí ve věku 3 - 6 let. Děti, které byly kojeny déle než 12 měsíců, měli 20-násobně nižší riziko rozvoje zadního zkříženého skusu než nekojené děti a 5-násobně nižší riziko ve srovnání s dětmi kojenými 6 - 12 měsíců. Kojení je významný faktor pro správný rozvoj ústní dutiny, čelisti a zubních oblouků. Při každém kojení, bez ohledu na to, čí dítě pije nebo saje bez pití, pohybuje dítě svaly, které roztahují zubní oblouk do správného tvaru U. Vývoj ústní dutiny se děje z 90 % do cca čtvrtého roku života dítěte - což je mimochodem čas, kdy se průměrně děti přestávají kojit. Náhoda? Určitě ne. Stejně to potvrzují i studie o tom, jak ovlivňuje vývoj ústní dutiny pití z láhve nebo používání dudlíku (i "ortodontického") - právě tyto děti mívají problém se zubními oblouky do tvaru písmene V, ve kterém se zejména přední zuby tisknou a pokud nemají dostatek prostoru, překřižují, což ztěžuje jejich čištění a zvyšuje riziko vzniku zubního kazu.

Kojení je tedy důležité právě proto, abyste svému dítěti pomáhali každým jedním kojením k tomu, aby tvar jeho ústní dutiny a postavení zubů bylo správné. To současně neznamená, že kojení dokáže vyřešit jiné důvody, pro které postavení zubů nemusí být správně - např. pokud dítě dýchá s otevřenými ústy, genetické predispozice atd. I v takové situaci je však důležité, aby kojení alespoň částečně korigovalo faktory, které přispívají k nesprávnému vývoji ústní dutiny. Je možné, že pokud se s touto otázkou obrátíte na zubaře, dozvíte se informace, které budou odrážet nepochopení kojení jako biologické normy - postavení zubů a vývin ústní dutiny se vždy v historii spojoval s kojením a byl kojením podmiňován.

V minulosti se doporučovalo ukončit noční kojení v době, kdy se prořízl první mléčný zub. Bylo to založeno na předpokladu, že kojení zvyšuje riziko rozvoje zubního kazu podobně, jako to dělá noční pití z kojenecké lahve. Nové studie potvrzují, že dlouhodobé kojení nezvyšuje riziko rozvoje zubního kazu. Naopak, výzkumy zjistily, že některé umělé výživy rozpouštějí zubní sklovinu, významně snižují pH a způsobují zubní kaz a postižení zubní dřeně již po několika týdnech. In vitro studie ukázala, že mateřské mléko dokáže remineralizovat uměle demineralizovanou sklovinu. Zubní kaz se v současnosti považuje za infekční a přenosné onemocnění primárně způsobené bakterií Streptococcus mutans.

Kojení a složení mateřského mléka z pohledu ochrany před zubním kazem

• Sekreční IgA a IgG - potenciálně zpomalují růst streptokoků

• Laktoferin - baktericidní aktivita - Streptococcus mutans je velmi vnímavý

• Laktóza - hlavní cukr mateřského mléka - kariogenní bakterie nejsou schopny využít ho tak dobře jako sacharózu.

• Mateřské mléko nezpůsobuje významný pokles pH v zubním plaku.

• Kalcium - mateřské mléko je nejlepším zdrojem vápníku, které je třeba na růst zubů a kostí, má vhodný poměr kalcium: fosfor 2 - 2, 4.

• Během kojení dítě přímo hltá většinu mléka, aniž se dostalo k zubům. Na rozdíl od pití z láhve, kdy se často obsah láhve skladuje v ústech předtím, než ho spolkne.

Lidé jsou jediným ze 4640 druhů savců, kterým se signifikantně vyvíjí zubní kaz. Podle antropologů by byl vznik zubního kazu způsobený kojením evoluční sebevraždou.

Mateřské mléko je druhově specifické, proto pro lidi je fyziologickou normou lidské mateřské mléko. Mnozí autoři, kteří hodnotili lebky prehistorických dětí, potvrdili minimální výskyt zubního kazu u našich kojených předchůdců.

Kojení však není zárukou před rozvojem zubního kazu, protože je mnoho jiných rizikových faktorů, které mají velký vliv. Pokud kojené děti pijí džusy a jí hodně sladkostí, i toto má podstatný vliv na vznik zubního kazu. A nejen sladkosti a džusy zvyšují riziko vzniku zubního kazu. I slazená léčiva nebo zdravé potraviny, pokud je dítě žvýká většinu dne, jsou potenciálním rizikem (například cereálie, chléb).

Při hodnocení příčin vzniku zubního kazu u dětí se doporučuje hodnotit:

1. Příjem cukrů - hlavní příčina vzniku kazu. Důležitým poznatkem je, že ne množství, ale frekvence vystavení cukrem je klíčem k rozvoji zubního kazu.

2. Věk dítěte při osídlení ústní dutiny Streptococcus mutans. Přenos je nejčastěji od rodičů, sourozenců a pečovatele. Čím později nastane kolonizace Streptococcus mutans, tím méně je pravděpodobné, že se vyvine zubní kaz.

3. Xerostomie - suchost úst - je podpořena dýcháním ústy, hlavně v noci (snížený tok slin).

4. Onemocnění matky, stres, léky během těhotenství.

5. Nesprávné stravovací návyky v rodině.

6. Nesprávná orální hygiena v rodině.

7. Rodinná anamnéza - genetická predispozice - přispívá minimálně.