• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Chcete, aby vaše dítě nebylo vybíravé v jídle? Kojte!

Chcete, aby vaše dítě nebylo vybíravé v jídle? Kojte!

Vybíravost dětí v jídle je velmi častým fenoménem.

Možná vás uklidní, že výzkumy nezjistily spojitost mezi vybíravostí v jídle a zpomaleným růstem či psychickými poruchami. Známé varování: "Když nebudeš jíst zeleninu, nevyrosteš," tedy neplatí. Další generaci už takto strašit nemusíme. S čím však takové dětské chování souvisí? Dá se tomu předejít?

Vybíravost v jídle se projevuje různě. Může jít o jedení malého množství, o preferenci určitého způsobu přípravy jídla, odmítání určitých potravin (hlavně zeleniny) a neochotu zkoušet nová jídla. Většinou jde o přechodné chování, které do dospělosti nepřetrvá.

Vybíravost v jídle je možné výrazně pozitivně ovlivnit kojením a tím, jak dlouho bude dítě kojené výlučně a do jakého věku bude dítě kojené.

Vědci zjistili, že děti si zvykají na různá jídla mnohem dříve, než začnou skutečně jíst a kojení při tom hraje klíčovou roli. Složka stravy, která je zodpovědná za chuť jídla totiž přechází do plodové vody v těhotenství a do mateřského mléka v období kojení. Dítě je takto již při narození navyklé na určité chutě, které se mění a dále se tento návyk upevňuje během kojení. Zkušenost miminka s těmito chutěmi, kterou získalo prostřednictvím matčiny stravy ještě v těhotenství a pak při kojení, má vliv na potravinové preference v dalším životě.

Mateřské mléko má různé chuťové odstíny, které odrážejí stravu matky. Je pravděpodobné, že rozmanitost ve stravování kojících matek poskytuje jejich dětem celou škálu chutí a chuťových zkušeností, což by vysvětlovalo, proč jsou kojené děti méně vybíravé a ochotněji zkoušet nová jídla.

V nedávné studii bylo zjištěno, že děti, které jsou prvních 6 měsíců života výhradně kojeny, tedy kromě mateřského mléka, které získávají při kojení, nedostávají žádné jiné tekutiny nebo jídlo, mají o 78 % nižší pravděpodobnost, že budou preferovat přípravu jídla určitým přesným způsobem, o 81 % nižší pravděpodobnost, že budou jídlo odmítat a o 75 % nižší pravděpodobnost, že se budou vyhýbat novým jídlům. Vědci se domnívají, že strach zkoušet nová jídla může být i přirozený a plnit funkci ochrany dítěte před potenciálně jedovatými látkami. Jiná studie naznačuje, že by vybíravost mohla být ovlivněna i dědičností.

Co můžete udělat, abyste předešli vybíravosti vašich dětí?

Už v těhotenství a při kojení můžete jíst rozmanité potraviny a nijak se bezdůvodně neomezovat v jídle. Potom můžete svým dětem od přibližně 6. měsíce věku dávat rozličná jídla, i když by to bylo v malých množstvích. Experimentování s jídlem, které začíná přibližně okolo 6. ukončeného měsíce, je pro děti normální.Jídlo chytají rukama, přivoní si, hrají si s ním, dávají si ho do úst a vyplivují ho. Není vzácné, že děti začnou skutečně polykat a jíst jídlo o mnoho měsíců později.

Ukázalo se, že je vhodnější dětem opakovaně dávat různá jídla způsobem, který jídlo nevnucuje a nevyžaduje od dětí, aby ho nakonec i snědly. Právě naopak, nucení dětí k jídlu v tomto citlivém období může způsobit, že si osvojí špatný vztah k jídlu obecně nebo budou vybíravé. Malé děti potřebují přibližně 10 a vícekrát experimentovat s určitým jídlem předtím, než ho přijmou.

V případě, že dítě některé potraviny odmítá jíst, může pomoci opakovaně mu nabízet velmi maličké kousky dané potraviny. Na děti také významně působí kolektiv. Pokud kolem sebe vidí lidi, dospělé i děti, kteří dané jídlo jedí a chutná jim, je větší pravděpodobnost, že ho bude ochotněji jíst a zvykne si na něj. Totéž platí i naopak. Odmítání určitých potravin jinými dětmi, často ve školních kolektivech, může dítě nejen utvrdit ve vybíravosti, ale také způsobit, že některé potraviny přestane jíst.

Podívejte se také na náš podrobný článek o zavádění příkrmů.

Ref.: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4422022/#B11