• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Proč je tak důležité podporovat kojení a pomáhat ženám s kojením

Proč je tak důležité podporovat kojení a pomáhat ženám s kojením

U studií prokazujících rizika nekojení bývá častou námitkou to, že nejsou randomizované. Tedy že neporovnávají dvě podobné skupiny dětí, z nichž jedna byla kojená a druhá nekojená. Pokud by se však tímto způsobem měly dělat studie, bylo by nutné např. v porodnici rozdělit miminka do dvou skupin, z nichž v jedné by mohla být miminka kojená a v druhé by byla miminka, jejichž matkám by se zakázalo kojit. Takové studie samozřejmě nejsou etické.

Světoví experti z medicínského časopisu Lancet v roce 2016 uzavřeli výsledky 30 let výzkumů a mimo jiné zveřejnili studie, ve kterých rozdělili do dvou skupin mláďata opice makak rhesus. Obrázek zobrazuje výsledky zkoumání různých ukazatelů zdraví organismu - složení bakterií v trávicím traktu, stav imunity - např. obsah T buněk, nemocnost a mnohé jiné vlastnosti.

Sloupec nalevo zobrazuje vyhodnocení zdravotního stavu opic, které nebyly kojené, sloupec napravo zobrazuje opice, které byly kojené. Jednoduše řečeno, čím více položek vybarvených zeleně a čím zelenější barva byla použita, tím zdravější byla skupina pozorovaných opic. Ve skupině nekojených opic je vidět množství prázdných polí - všechny tyto pro zdraví důležité vlastnosti nejsou přítomny.

Z výsledků studie je vidět, o kolik víc důležitých vlastností pro zdraví se vyskytuje ve skupině opic, které byly kojeny. Nekojené opice měly úplně jiný trávicí trakt, horší imunitu, vyšší nemocnost. Tyto výsledky vidíme i v epidemiologických studiích u lidí - nekojené děti, případně děti, jejichž kojení bylo ukončeno příliš brzy, mají studiemi prokázáno statisticky vyšší riziko, že budou častěji nemocné, že jejich nemoci budou mít těžší průběh, že některé nemoci pravděpodobněji dostanou, že jejich léčba bude trvat déle, že budou mít horší výsledky ve škole, budou se hůře chovat, mají vyšší riziko obezity, srdečních onemocnění, horší vývin zraku, čelisti, ústní dutiny, vyšší riziko ekzémů. To, že to nevidíme vždy u každého nekojeného dítěte, neznamená, že to neplatí pro nekojené děti jako skupinu. Ale to není všechno, nekojení přináší rizika i pro zdraví matky.

Často se mluví o tom, že ženy nekojí proto, že nechtějí. Lancetvšak upozorňuje, že úspěšnost kojení není výsledkem matčiny vůle a ochoty kojit, ale je odrazem postupů ve zdravotním systému, domácnostech a společnosti jako takové.

Např. pokud se udělají intervence v rámci zdravotního systému a společnosti, v průběhu jednoho roku se zvýší počty kojených dětí 2,5násobně.

Pro zlepšení kojení ve společnosti tedy není důležité snažit se, aby "matky chtěly kojit,” ale nastavit ve zdravotním systému a společnosti pravidla pro podporu kojení.