• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Význam podpory kojení ve včasné intervenci

Význam podpory kojení ve včasné intervenci

The Importance of Breastfeeding Support in ECI

Mgr. Oľga Chovancová

Abstract:

In my contribution, I focus on the importance of breastfeeding children with special health care needs. Its importance is not only in the unique composition of breastmilk, but also in the act of breastfeeding. The positive effect on the child, as well as the entire family as a system, significantly increases the efficiency of all subsequent steps of early therapeutic intervention. In conclusion, I suggest specific steps for professionals to recommend and support breastfeeding of children with special health care needs in Slovakia.

Keywords:

Early Childhood Intervention, The Importance of Breastfeeding, Breastfeeding Support, Lactation Counseling, Attachment Parenting

Abstrakt:

Ve svém příspěvku se zaměřuji na důležitost kojení pro dítě se zdravotním znevýhodněním. Jeho význam se projevuje nejen ve vzácném složení mateřského mléka, ale i v samotném průběhu kojení. Svým pozitivním působením na dítě, ale i celou rodinu jako systém, výrazně zvyšuje efektivitu všech následných terapeutických kroků včasné intervence. V poslední části příspěvku navrhuji konkrétní kroky pro odborníky, které mohou pomoci k tomu, aby bylo na Slovensku kojených co nejvíce dětí se zdravotním znevýhodněním.

Klíčová slova:

včasná intervence, důležitost kojení, podpora v kojení, laktační poradenství, vztahová výchova

Jako léčebný pedagog se už přibližně 10 let věnuji laktačnímu poradenství, čili praktické pomoci a podpoře ženám při kojení a v budování bezpečné vztahové vazby v rodině. Po absolvování konference Evropská iniciativa za kompetentnost ve včasné intervenci v září tohoto roku a po prostudování dostupných materiálů, jsem si uvědomila, že právě takový obrovský potenciál, který se v kojení skrývá, je v tomto směru zatím neobjevený a jeho preventivní a terapeutický význam zůstává nevyužitý. Proto jsem se i v tomto příspěvku rozhodla v první řadě zaměřit na důležitost samotného kojení právě pro děti se zdravotním znevýhodněním a v druhé řadě poukázat na smysl podpory a praktické pomoci ženám, aby mohly kojit své děti. Tuto pomoc považuji za velmi efektivní a za jednu z prvních priorit "nejčasnější" intervence. Jsem přesvědčena, že kojení svým působením výrazně ovlivňuje kvalitu všech následných kroků včasného zásahu a zároveň je její nezbytnou součástí. Kojení by mělo být integrováno do všech programů včasné intervence.

Důležitost kojení

Kojení je jediný přirozený prostředek k nasycení fyzických a psychických potřeb novorozence od první vteřiny jeho narození až do období přirozeného, ​​samostatného odstavení (přibližně ve třech či více letech dítěte). Během celého tohoto období je celkový význam kojení a přijímání mateřského mléka pro každé dítě nenahraditelný. Mnohokrát se považuje kojení mateřským mlékem za rovnocenné s krmením umělým mlékem z lahve. Nicméně není to pravda. Samotné složení mléka mateřského a kravského (umělé mléko se vyrábí z kravského mléka), způsob sání a krmení, celkové vnímání miminka během krmení, vzájemné vztahové procesy mezi ženou a dítětem a v neposlední řadě krátkodobý, ale i dlouhodobý účinek na celkovou kvalitu zdraví a života, je v obou případech diametrálně odlišný a nesrovnatelný. Krmení umělým mlékem by mělo být používáno jen v nezbytných, spíše výjimečných a lékařsky odůvodněných případech s vědomím rizik, které podávání umělé výživy pro zdraví dítěte i ženy reálně přináší. Žena by v první řadě měla dostat veškerou potřebnou podporu a pomoc v kojení od zkušeného laktačního poradce.

V rámci včasné intervence bych ráda zdůraznila především tyto aspekty kojení:

1. Kojení je nezbytné pro zdraví a dozrávání imunitního systému dítěte se zdravotním znevýhodněním.

Podle Newmana (2004) a stovek jiných studií mají kojené děti díky složení mateřského mléka ochranu před infekcemi. Nekojení a používání umělé výživy tím pádem vystavuje děti riziku užívání většího množství léků, většího počtu hospitalizací, a to zvláště v souvislosti s nejčastějšími důvody pro hospitalizaci dětí, jako jsou průjmy, zvracení, infekce dýchacích cest či dehydratace. Pokud i kojené děti onemocní, tak samotné onemocnění má mírnější průběh, nakolik se v mateřském mléce vytvářejí protilátky. Krmení umělým mlékem zvyšuje u dětí riziko výskytu cukrovky, zánětů střevního traktu, obezity, zánětů středního ucha, onemocnění horních a dolních cest dýchacích, alergií a množství dalších diagnóz. Mimořádnou pozornost je důležité věnovat počátečnímu mateřskému mléku, zvanému kolostrum, které se začíná tvořit už v polovině těhotenství až do přibližně prvních dvou-tří dnů po porodu. Obsahuje ve zvýšené míře obranné látky, zejména imunoglobuliny, které pomáhají děťátku bezpečně zvládnout náročný přechod ze sterilního nitroděložního prostředí. Mateřské mléko urychluje osídlení trávicího traktu mikroflórou, urychluje vylučování smolky, je nejlepší prevencí hypoglykémie a hyperbilirubinemie.

2. Kojení je důležité pro kognitivní a senzomotorický vývoj dítěte.

Mozek novorozence není při porodu plně vyvinutý. Ještě přibližně tři roky se mimořádně rychle vyvíjí a vytvářejí se důležitámezibuněčná spojení. Mateřské mléko obsahuje výživné látky potřebné k tomu, aby mozek dozrával a nakonec dosáhl svéhomaximálního potenciálu. Samotné kojení rozvíjí celkové vnímání. Během krmení cítí děťátko vůni ženy, chuť mléka, dívá se na matčinu tvář, dotýká se její pokožky, cítí její teplo zepředu, zezadu cítí její dotek, poslouchá matčin hlas a tlukot jejího srdce, pohybuje se spolu s ní. Všechny tyto vjemy působí na vznik mozkových propojení a podporují jeho vývoj. Slouží jako jemná a přirozená stimulace, která je nenahraditelná jinými terapeutickými postupy.

3. Kojení má zásadní význam pro zdraví ženy.

Kojení není jen nakrmení hladového miminka, ale je také důležité pro zdraví ženy. Ženě, která začne kojit bezprostředně po porodu, se bude správně zavinovat děloha, což ovlivňuje poporodní krvácení, jakož i rekonvalescenci po porodu. Kojení a kontakt kůže na kůži podporuje schopnost ženy postarat se o děťátko. Kojení má potenciál odvrátit vznik poporodní deprese, což je velmi důležitý aspekt hlavně z pohledu vyrovnávání se se zdravotním znevýhodněním dítěte. A v případě poporodní deprese či akutní psychózy, je důležité z hlediska zdraví ženy i dítěte dále pokračovat v kojení zároveň s léčbou. Z dlouhodobého hlediska má význam zmínit, že pokud žena nekojí, má zvýšené rizikovzniku rakoviny prsu a vaječníků, zvýšené riziko vzniku osteoporózy i obezity a také riziko nedostatku železa. Pro ženu je také samotné kojení mnohem pohodlnější než příprava umělé výživy.

4. Kojení rozvíjí mateřský instinkt a osobnost ženy.

Schopnost kojit u ženy vysoce zvyšuje její pocit vlastní sebehodnoty a sebedůvěry. Během úspěšného kojení je zajištěna správná hormonální regulace, což výrazně ovlivňuje její citové prožívání. Na základě těchto skutečností je zřejmé, že ženy, které kojí dítě se zdravotním znevýhodněním, mají kojení jako jeden z nástrojů, jak odolávat nepříznivým okolnostem. V menší míře budou mít tendenci podlehnout pocitům úzkosti a panice, cítí se více posíleny ve svých schopnostech. Jsou přesvědčeny, že krmení mateřským mlékem a samotné kojení jako takové, je něco mimořádně důležité, co mohou momentálně pro své dítě udělat. Zároveň tím získají potřebný čas a klid na promyšlení dalších kroků při pomoci dítěti.

5. Kojení - jako akutní pomoc při lékařských zásazích a vyšetřeních.

Rodiče dětí se zdravotním znevýhodněním nebo i rodiče s pochybnostmi o zdraví svého dítěte, musí často absolvovat množství vyšetření, které jsou pro ně a jejich dítě náročné a stresující. Možnost okamžitě nakojit dítě po náročném vyšetření nebo zákroku, či přímo během něj, případně během hospitalizace, je v dané situaci velkou pomocí. S naší dcerou jsme během jejích prvních šesti měsíců života dvakrát absolvovali ultrazvukové vyšetření srdíčka. První vyšetření celé proplakala a bylo to pro nás všechny velmi stresující. Před druhým vyšetřením jsem požádala lékaře, jestli bych dceru mohla během vyšetření kojit. Lékař souhlasil, protože mohl vyšetřovat i přes zádička. Výsledek byl takový, že dcera byla úplně klidná a ani jednou nezaplakala. Vyšetření bylo mnohem kratší a výsledky nebyly zkreslené neklidem a pláčem naší dcerky.

6. Kojení - jako nástroj budování bezpečné vztahové vazby.

Samotný aspekt nemoci nebo poškození dítěte je velkou výzvou pro každého rodiče. Celý proces vyrovnávání se s realitou může být brzdou v rozvoji vztahové vazby mezi dítětem a rodiči. Kojení zde nabízí přirozený a účinný nástroj sbližování a poznávání se. Toto pouto se několikrát denně upevňuje a dítě je opakovaně ujišťované o rodičovské lásce. Čerpá z něj jistotu a důvěru. Samotné kojení uklidňuje novorozence, který pláče, ale zároveň i dvouleté dítě, které spadlo, je nemocné nebo se necítí dobře. Sears (2007) uvádí, že i právě z tohoto důvodu mají kojené děti nižší hladinu stresových hormonů, což je dobré pro jejich imunitu.

7. Kojení předčasně narozeného dítěte.

Mnohé z dětí, které potřebují včasnou intervenci, se narodí předčasně. Právě pro tyto děti jsou kojení a fyzický kontakt kůže na kůži (tzv. Kangaroo Mother Care - mateřská péče klokánkováním) ještě důležitější než pro zdravé. Kromě řešení zdravotního problému by se proto nemělo zapomínat ani na tyto důležité potřeby. Co však dělat v případě, když je dítě uloženo v inkubátoru? I zde platí stejná odpověď. Takové dítě by mělo dostávat mateřskou péči klokánkováním a být v kontaktu kůže na kůži tak, aby nemuselo trávit čas v inkubátoru a jeho potřeby by neměly stát v pozadí i přes závažnost onemocnění. Kojení, mateřské mléko a fyzický kontakt potřebuje stejně jako veškerou medicínskou péči.

Terapie mateřskou péčí klokánkováním, během které je dítě přeloženo z inkubátoru do náruče rodičů, vychází z vědeckých poznatků, že matčina náruč nabízí bezpečnější a termostabilnějšíprostředí než inkubátor. Ani zavedení infuzí, výživové sondy nebo umělé ventilace není překážkou pro tento typ péče. Litavec(2007), vedoucí lékař novorozeneckého oddělení v Bardějověuvádí, že předčasně narození novorozenci, kterým je umožněno být během dne v kontaktu s matkou kůže na kůži, v rámci terapie mateřské péče klokánkováním, vykazují kvalitnější organizaci spánkových cyklů, stabilnější kardiorespirační funkce. Jsou také termostabilnější a laktace jejich matek je několikrát úspěšnější, což celkově umožňuje zkrácení doby hospitalizace. Velkým přínosem je snížení hladiny stresu u ženy i dítěte. Jinými slovy, inkubátor přináší rizika, která při mateřské péči klokánkováním nevznikají.

Bergman, který se také zabývá vlivem inkubátoru na novorozence, dokazuje, že dítě, které je odděleno hned po narození od ženy, prožívá frustrace z této absence vztahu a tyto zážitky dlouhodobě negativně ovlivňují vývin mozku. Dítěti, které je uloženo v inkubátoru, se desetinásobně zvyšuje hladina stresových hormonů.

Bergman také zkoumal způsob krmení předčasně narozených novorozenců. Uvádí, že ačkoli dítě dokáže sát z lahve až od 34. týdne gestačního věku, tak schopnost kojit se má již v 28. týdnu věku. Krmení z lahve je nárazové, není zkoordinované s polykáním, což způsobuje hypoxii a zpomalení srdeční frekvence. K pití z lahve je potřebných mnoho malých, slabých svalů, které musí vyvinout maximální úsilí. Tento způsob pití je pro miminko mnohem více vyčerpávající než kojení. Na pití mateřského mléka z prsu se využívá největší sval na hlavě, který dělá ten nejméně náročný pohyb.

Čím je dítě menší, o to naléhavěji potřebuje přijímat mateřské mléko. Imunita předčasně narozeného dítěte je nedozrálá, proto zde vzniká větší riziko infekcí, o to víc, že ​​v nemocničním prostředí je přítomno množství škodlivých mikrobů. Newman (2004) uvádí, že mléko ženy předčasně narozeného dítěte je speciálně přizpůsobené jeho potřebám. Má jiné složení než mléko děťátka narozeného v termínu a právě proto ho dítě potřebuje akutně dostat. Má vyšší koncentraci bílkovin, více polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem a více imunitních faktorů. Krmení předčasně narozených dětí umělou výživou přináší ještě větší rizika než u ostatních dětí.

Smysl podpory kojení

Mnohé ženy, které jsou během těhotenství rozhodnuté, že budou kojit své dítě, ho nakonec nekojí. Jednou z nejčastějších příčin je, že hned na začátku se setkají v porodnici s množstvím překážek, které brání dobrému začátku kojení. Ženy nebyly na tyto okolnosti připravené a nevědí jak je řešit. Nicméně problémy s kojením jsou tak akutní, že je nutné je řešit okamžitě. Pokud se ženám ze strany zdravotního personálu nedostane správná a jednotná praktická pomoc, jejich problém se zhoršuje. Žena je zmatená, rychleji se vzdává, postupně sahá po krmení z kojenecké lahve i po umělé výživě a následkem nesprávných postupů a informací přestává kojit.

Na Slovensku působí občanské sdružení MAMILA (www.mamila.sk), jehož cílem je pomáhat ženám při kojení a poskytovat jim podporu. Toto sdružení školí laktační poradkyně, které připravují ženy na kojení ještě během těhotenství a následně jim prakticky pomáhají v problémech souvisejících s kojením po porodu. Laktační poradenství je postaveno na vědeckých důkazech, které mohou pomoci ženám, aby své děti kojily. Největší překážkou pro kojení je absence praktické pomoci v kojení a nedostatek správných informací.

Laktační poradkyně poskytuje podle svých možností osobní, telefonické, ale i emailové poradenství. Kontakt na ni získá maminka ze seznamu poradkyň na webové stránce www.mamila.sk. Samotná stránka nabízí i ilustrační videa a fotografie správného kojení a mnoho dalších důležitých rad pro rodiče, včetně rad pro rodiče předčasně narozených dětí. Jako laktační poradkyně jsem mnohokrát navštívila ženy i přímo v porodnici. Pomáhám jim se správným přisátím miminka, ukazuji jim, jak mají rozlišit, kdy dítě pije a kdy saje bez pití, odpovídám na všechny otázky týkající se kojení.

Jako poradkyně jsme zároveň školené jak pomoci ženě kojit miminko, které se ze zdravotních důvodů nedokáže přisát. Může se to týkat např. fyziologických příčin v orofaciální oblasti, může jít také o celkovou hypotonii novorozence (např. u dětí s Downovým syndromem). Mnohé děti se nedokáží správně přisát i vlivem porodních technik (např. Epidurální anestézie), či oddálení prvního kojení. Komplikace nastává i tehdy, když dítě má zdravotní problém, který mu brání přijímat mateřské mléko kojením. V tomto případě povzbuzujeme maminku, aby si začala své mléko, jakmile je to pro ni možné, pravidelně odstříkávat či odsávat a podávat dítěti vhodným způsobem, například kalíškem, a ne z lahve. Pokud si žena udrží tvorbu mléka a zároveň bude používat postupy, které neučí dítě jinému způsobu sání, tak hned, jak je to možné, může její miminko s větší pravděpodobností znovu přejít na pití z prsu.

Žena, která je přesvědčena o důležitosti kojení svého dítěte a dostane správné informace a podporu, bude mít i přes nepříznivé okolnosti mnohem větší snahu dělat kroky k tomu, aby její děťátko mohlo být kojeno. Pokud má nablízku člověka a zároveň odborníka, který jí poskytuje psychickou, ale i praktickou podporu, je to pro ni velká pomoc. Významnou část této pomoci poskytují podpůrné skupiny kojících žen, které vedou laktační poradkyně.

Praktické kroky v podpoře kojení v časné intervenci

V poslední části mého příspěvku bych ráda navrhla konkrétní kroky, které by pomohly k tomu, aby mohly být kojené i děti se zdravotním znevýhodněním. Cílem těchto kroků je také přesíťování odborníků z včasné intervence a laktačního poradenství a také zvýšení vzájemné informovanosti o nabízených službách.

Konkrétní kroky:

- informovanost všech odborníků zahrnutých ve včasné intervenci o důležitosti kojení a způsobech, jak ho podpořit

- zařazení podpory kojení mezi cíle včasného zásahu

- při získávání vstupních údajů v rámci diagnostického procesu se odborník podle potřeby zabývá i otázkou kojení. Důležité je to tehdy, když je otázka kojení u ženy ještě aktuální - což vzhledem k délce kojení mohou být první roky života dítěte. Čili, pokud jde o rodiče, kteří kontaktují odborníka ještě během těhotenství, v době bezprostředně po porodu nebo už kojí a mají v této oblasti problémy a potřebují konkrétní pomoc. Odborník poskytne rodičům informace o důležitosti kojení a dále nasměruje na konkrétní pomoc laktačního poradce (seznam poradkyň na www.mamila.sk).

- zvýšit povědomí rodičů o důležitosti kojení. V užitečných odkazech zmínit i laktační poradenství (www.mamila.sk).

- informovat laktační poradkyně o spolupráci s odborníky z včasné intervence, oslovit konkrétní poradkyně s nejširšími zkušenostmi v poradenství rodinám s dětmi se zdravotním znevýhodněním. Mezi poradkyněmi jsou zároveň i odborníci, lékaři či psychologové, případně lidé, kteří mají děti se zdravotním znevýhodněním.

Závěr

Motivací k napsání tohoto příspěvku je pro mě skutečnost, že málokteré dítě se zdravotním znevýhodněním je kojeno. Rodiče těchto dětí potřebují i v tomto směru velkou pomoc a podporu nás odborníků. Věřím, že i díky těmto informacím, se podaří zvýšit povědomí o této problematice. Pokud se, kterémukoliv odborníkovi podaří prakticky uskutečnit výše zmíněné kroky a pomůže k tomu, aby mohlo být konkrétní dítě kojené, sám se bude moci v krátkém čase přesvědčit o jeho přirozeném pozitivním působení ve všech následných terapeutických intervencích.

Kontaktní údaje:

Oľga Chovancová, Mgr.

léčebný pedagog

t. č. rodičovská dovolená se čtvrtým dítětem

Seznam použité literatury:

Newman, J.: Guide to Breastfeeding. HarperCollins Publishers Ltd., Toronto 2004.

Bergman, N.: Dostupné na http://www.kangaroomothercare.com/research.htm

Sears, W.: Attachment Parenting. Zborník z konferencie: Dojčenie, pediater a vzťahy v rodine. MAMILA 2007.

Litavec, M.: Humanizačné trendy v starostlivosti o rizikového novorodenca. Zborník z konferencie: Dojčenie, pediater a vzťahy v rodine. MAMILA 2007.

https://www.mamila.sk/cz/pre-matky/dojcenie-a/predcasniatka/

https://www.mamila.sk/cz/pre-matky/dojcenie-a/klokankovanie/

Poloková, A.: Praktický návod na dojčenie, Bratislava, 2012