• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Růstový spurt

Růstový spurt... a kde je pravda

Existují některé pojmy, které se pojí s kojením, na kterých je něco pravdy, ale jako celek kojení nepomáhají. Naopak situaci komplikují, protože se v nich nachází i mnoho polopravd a z praktického hlediska nepřinášejí pro kojení pomoc, ale spíše nejistotu. Mezi takové pojmy patří „zelená hladová stolice,“ „přední a zadní mléko,“ „laktační krize“ či „růstový spurt.“

Pokud jste o „růstovém spurtu“ nikdy neslyšeli, tak nemusíte dále číst. Pokud jste četli na toto téma různé články, tak vám přinášíme vysvětlení některých klasických tvrzení na toto téma:

Existuje růstový spurt v tom smyslu, že někdy dítě roste rychleji než jindy? Ano, toto je ta část tohoto pojmu, která je v pořádku. Je pravda, že děti nerostou stále stejným tempem, za každý týden nepřiberou stejný počet gramů či nenarostou stejný počet centimetrů.

V čem je tedy problém? Problém je v tom, jak se myšlenka „růstového spurtu“ propojila s kojením a co z toho vyplynulo. Například se v souvislosti s „růstovým spurtem“ hovoří o tom, že v důsledku „růstového spurtu“ „má dítě častější potřebu příjmu potravy“ a někdy se to specifikuje i konkrétním číslem: „například i každou hodinu.“ Jenže na kojení každou hodinu (či jakékoli jiné číslo, které si do tohoto výroku dosadíte) není nic zvláštního. Je naprosto běžné, že kojené děti se kojí často, a to i proto, že kojení je více než „příjem potravy.“ Kojení naplňuje kojenému dítěti řadu dalších potřeb, potřebu fyzické blízkosti a kontaktu, reguluje dýchání, srdeční činnost, tělesnou teplotu, spánek a bdění apod. Dítě tedy může o kojení projevit zájem kdykoli bez ohledu na čas, který uplynul od předchozího kojení. Lidé patří k vyšším primátům, pro které je typické, že vyžadují neustálý fyzický kontakt s matkou, nošení a kontinuální kojení. Problém s myšlenkou „častá potřeba příjmu i každou hodinu“ ve spojení s růstovým spurtem spočívá v tom, že se kojení „každou hodinu“ v jiné souvislosti v podstatě považuje za nenormální a nutí ženy uvažovat o tom, že by přece jen mezi kojeními měly být alespoň ty dvě - tři hodiny tak, jak nás to naučil vzorec krmení dětí umělou výživou. Nemluvě o tom, jak zoufalé dokáží být pak ženy, jejichž děti se chtějí kojit každou půlhodinu či každých 15 minut.

Největší období růstu zažije většina dětí v 1. – 3. týdnu života, kdy některé kojené děti podle tabulek WHO přiberou až téměř 2 kg, což je u dítěte s porodní hmotností například 4 kg, pravděpodobně největší růst, který v životě zaznamená (vynořuje se proto otázka, proč by tyto spokojené děti pak měly být nespokojeny později ve 3. či 4. měsíci, kdy už rostou mnohem méně?). Přesto většina těchto dětí nevykazuje známky toho, co se tradičně s „růstovým spurtem“ pojí – tedy neklid, pláč, potřeba zvýšené péče. Naopak – tyto projevy chování se ukazují u dětí, které až tak dobře nerostou, nepřibírají a když budeme pozorovat pití na prsu, tak až tak dobře nepijí. A zde nastává potenciální problém – mnozí rodiče zahrnou do kategorie „růstový spurt“ chování, které by už dávno vyžadovalo pomoc odborníka jen proto, že se domnívají, že to přejde, a pomoc vyhledají až příliš pozdě nebo vůbec.

Další rozpor v teorii spojující „růstové spurty“ s kojením je, že i když kojené dítě přijímá mezi 1. a 5. měsícem přibližně stejné množství mléka (Zdroj: Kent JC, Mitoulas LR, Cregan MD, Ramsay DT, Doherty DA, Hartmann PE. Volume and frequencyof breastfeedings and fat content of breast milk throughout the day. Pediatrics. 2006 Mar;117(3):e387-95. doi: 10.1542/peds.2005-1417. PMID: 16510619.), tak se hovoří o tom, že v tomto období růstové spurty způsobují ve 3. a ve 4. měsíci „neklid, pláč a potřebu zvýšené péče.“ Je-li množství mléka, které dítě vypije v tomto věku přibližně konstantní, tak potom – co přesně se děje? Pláče dítě proto, že roste?

Myšlenka růstových spurtů je někdy přivedena až do nelogických závěrů typu: „Pokud růstový spurt trvá týden nebo déle, žena by se měla zamyslet, zda má dostatek kalorií a tekutin ve své stravě. Nemusí to být těžké to poznat, protože se žena při růstovém spurtu může cítit hladovější než obvykle.“ Tento závěr jaksi předpokládá, že tvorba mléka se musí zvýšit dramaticky a že takové zvýšení vyžaduje vyšší kalorický příjem a vyšší příjem tekutin, jinak se více mléka nemůže tvořit. A toto neodpovídá realitě (pamatujete, množství mléka je mezi 1. a 5. měsícem téměř stejné). Nemluvě o tom, že to v matce vyvolává strach a pocit, že k tomu, aby kojila, se musí nějak speciálně stravovat.

Obecně je pravda, že pokud dítě pláče či je nespokojené, je dobré věnovat mu zvýšenou péči. Je dobré vzít si ho k sobě do postele v kontaktu kůže na kůži a intenzivně naplňovat jeho potřeby kojením. Pláč miminka či jeho nespokojenost je třeba brát vážně a miminko uklidnit.
Ale není pravda, že „častějším kojením dítě automaticky dostává více mléka,“ nebo že se „častým přikládáním laktace zvyšuje.“ Dítě dostává více mléka, pokud na prsu reálně pije. Pokud na prsu je jen tak „přiloženo“, ale nepije, tak se laktace nemá jak zvyšovat. Jsou děti, které následně tráví na prsu celé hodiny, ale žádná změna nenastane a všichni se potom diví proč.

Myšlenka „růstového spurtu“ se dále pojí s častějším nočním buzením a s vysvětlením, že dítě se budí hladem. Tato myšlenka, kromě toho, že většinou neodpovídá realitě, protože takové „častější buzení“ pak následně trvá mnohem déle než popisované dva-tři dny, vede často k závěru, že pokud se dítě například ve 4. měsíci začne často budit, tak ho je třeba začít dokrmovat, případně, pokud se to děje v 9. měsíci, tak je třeba jej na noc odstavit.

Kromě toho se v souvislosti s „růstovým spurtem“ říká, že dítě má „svíravé hladové stahy žaludku,“ což je důvodem pro jeho nespokojenost. Pokud je tomu skutečně tak a dítě má „svíravé hladové stahy žaludku,“ tak je třeba s tím něco dělat a nenechat dítě hladovět.

Co tedy reálně pomáhá?

1) Základem je zhodnocení pití dítěte na prsu.
2) Na základě vyhodnocení pití dítěte je pak třeba dělat další kroky.
3) Každému miminku, bez ohledu na vše ostatní, prospěje kontakt kůže na kůži, nošení, přístup k prsu a kojení podle potřeb.
4) Naučíme ženu, jak utišit dítě. Protože mnoho dětí pláče proto, že rodiče neznají způsoby, jak miminko uklidnit, či si dokonce myslí, že ho rozmazlí, pokud je budou používat.
5) Naučíme ženu, jak uspat miminko. Mnoho rodičů nechá miminko plakat, neboť si myslí, že by mělo usnout samo.
6) Naučíme ženu, proč je dobré, aby spala společně s dítětem.
7) Naučíme ženu, aby nenatahovala intervaly mezi kojeními, aby dítě „vydrželo“ hodinu, dvě či tři bez kojení.
8) Naučíme ženu, že není dobré, aby se snažila dítě naučit prospatcelou noc.
9) Ženu naučíme, jak pozná, že dítě pije, naučíme ji stlačovat prs, aby dítě pilo, i tehdy, když by za běžných okolností jen sálo bez pití. Na základě rozpoznání toho, kdy miminko pije a kdy už nepije, ji naučíme vyměnit prs, pokud už miminko nepije. A doporučíme jí, pokud je to nutné, aby celý proces zopakovala několikrát, dokud se děťátko dostatečně nenapije.
10) Zhodnotíme jiné faktory, které mohly kojení negativně ovlivnit (například užívání antikoncepce či některých léků, které mohou tvorbu mléka snížit a další faktory, například umělé náhrady prsu).
11) Pokud pití miminka není dostačující, miminko nepřibírá, je nespokojené, pláče, odvrací se od prsu, odtahuje se, pouští bradavku či je jeho chování jinak znepokojující, hledáme i další příčiny (toto nelze zahrnout do pojmu „růstový spurt“ nebo do kategorie „vždyť dříve přibíralo hodně“) a situaci řešíme a pomůžeme miminku, aby získávalo dostatečné množství mléka z prsu nebo pomůžeme zvýšit tok mléka.
12) Dále je dobré vědět, že v některých situacích nedostatečného pití, je třeba udělat více než jen čekat, že se domnělý „růstový spurt“ vyřeší sám od sebe nebo tím, že žena bude více jíst a pít. Prvním krokem je vždy pomoc při kojení a náprava kojení. Existují i ​​další způsoby, jak zvýšit tvorbu mléka, případně jsou situace, ve kterých může být vhodné navrhnout dokrmování či zavedení příkrmů, má-li dítě již více než 4 měsíce a situace to vyžaduje.

A na závěr jeden reálný případ, který ukazuje, jak to dopadá, pokud se pomoc neposkytne, problémy se kupí, ženy si myslí, že „krizi“ či „růstový spurt“ překonaly a jaký vliv na ženy mají myšlenky typu „žena potřebuje zvýšit svůj kalorický příjem a více pít:“
„Mám jedenáctiměsíčního synka, kterého jsem dosud úspěšně kojila. Měli jsme i pár krizí, ale překonali jsme je. Nyní však, již pátý den, prso odmítá, ale úplně. Dříve sice stávkoval, ale vždy jsem ho nějak „ukecala,“ aby se alespoň večer nebo jednou přes den pěkně nakojil. No, jak říkám, teď když prso jen spatří, naříká na celý barák. Myslím, že to můžou být zoubky, které mu lezou, má soplíky, které odsávám, ale asi mu stejně vadí. Dalším problémem je, že jsem si tedy začala odsávat, ale mléka mám velmi málo. Z obou prsou si odsaji horkotěžko cca 50 ml. První dva dny jsem neodsávala, protože jsem si říkala, že co když si to rozmyslí a přisaje se. Piji hodně tekutin, čaje, které by tvorbu mlíčka měly podporovat, ale zlepšení nevidím. Jsem z toho velmi smutná, nechci přestat s kojením, ale opravdu začínám ztrácet naději.“