• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Příkrmy a imunologické okno

Příkrmy a imunologické okno

Při zavádění příkrmů se matky výlučně kojených dětí často dozvídají nesprávnou informaci, že by své dítě měly začít přikrmovat mnohem dříve, než dítě samo projeví zájem o tuhou stravu. Jedním z častých argumentů je představa "imunologického okna" jakoobdobí mezi 4. a 6. měsícem, kdy by se dítě mělo začít přikrmovat, a specificky se v této souvislosti zmiňuje zavádění lepku či alergie. 

Imunologické okno je neexistující konstrukt

Jde o strategii firem vyrábějících umělé mléko a komerční příkrmy a kombinaci nepochopených doporučení evropské společnosti ESPHGAN z roku 2008, o nepochopení role kojení a rozdílu mezi kojenými a nekojenými dětmi a o dezinterpretaci dvou studií, jejichž autoři měli úplně jiný záměr. Nemluvě o tom, že ESPHGAN v roce 2017 vydal nová doporučení, která však již mediální pozornost nedostala. U myšlenky imunologického okna se nejedná o něco, co by bylo zkoumáno nebo dokázáno, a nezakládá se na dostatečných vědeckých důkazech. Neexistuje jediná studie, která by model doporučeného "imunologického okna" vyzkoušela na dětech. Ale je to myšlenka, která se šíří nesmírnou rychlostí a je široce propagována.

Žádná ze světových organizací zabývajících se veřejným zdravím či kojením svá doporučení ohledně délky výlučného kojení nijak nezměnila: Světová zdravotnická organizace (WHO) i nadále doporučuje 6 měsíců výlučného kojení bez zavádění příkrmů, bez myšlenky "imunologického okna". Rovněž Americká akademie pediatrie (AAP)uvádí 6 měsíců výlučného kojení. Kanadská organizace zabývající se pediatrií vydala doporučení, která doporučují 6 měsíců výlučného kojení. 

Zde je nejnovější metaanalýza a přehled literatury, která říká, že faktory, které ovlivňují vznik alergií, není jednoduché identifikovat:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24205824/

Jak to tedy je z hlediska imunologie a alergologie:

1. Pro zavádění příkrmů je ideální, aby byly zaváděny po 6 měsíci, a to v době, kdy je děťátko ještě kojeno a nadále pokračuje v kojení. Mnohem důležitější než přesný čas je připravenost miminka na příkrmy. Mateřské mléko má v sobě faktory, které vystýlají sliznici střeva, a tím chrání trávicí trakt během zavádění příkrmů. Jelikož se ale o kojeníčasto uvažuje jen jako o něčem, co se děje prvních šest měsíců života dítěte, tak se i s příkrmy začalo spěchat. Kojené děti mají čas. Obzvláště výlučně kojené děti, jejichž kojení pokračuje mnoho mnoho měsíců či let po tom, co dosáhnou věku 6 měsíců. A kojení je chrání, buduje jejich imunitu.

2. Kojení zajišťuje přesně to, čeho se snaží propagátoři "imunologického okna" dosáhnout – tedy připravuje kojené dítě na to, co během kojení konzumuje matka, a co bude v rámci rodinné stravy konzumovat i dítě. Mateřské mléko však zároveň obsahuje i látky, které umožňují, aby se s rodinnou stravou trávicí trakt dítěte nejen seznámil, ale aby tyto potraviny i bez problémů přijal.

3. Situace je jiná u nekojených dětí či u dětí, které jsou kojené jen částečně - u nich má smysl co nejdříve po 4. měsíci začít odstraňovat pití umělého mléka a začít ho nahrazovat jídlem, ideálně ještě během částečného kojení. V případě dětí na umělém mléku je po 4. měsícilepší začít podávat čerstvé normální jídlo než dál krmitsušeným kravským mlékem s umělými vitamíny (což je definice umělého mléka) - jídlo se má v takovém případě zavádět tak, aby po 6. měsíci už žádné dítě (ať už předtím uměle živené nebo částečně kojené) nemuselo pít umělé mléko.

4. Kdy má tedy výlučně kojené dobře přibírající dítě začít s příkrmy?
Tehdy, když projeví o jídlo zájem, a když se začnou současně projevovat jeho znaky připravenosti na jídlo - schopnost dát si ruku do úst, sledování toho, jak jedí dospělí, snaha vzít si něco z talíře. Když si dítě vezme něco z talíře, zatímco z něj dospělý jí, a dá si to do úst, je připraveno na příkrmy. A samotný jeho věk není rozhodující. Je to někdy zhruba okolo 6. měsíce, je to různé pro různé děti a jde v tomto období primárně o ochutnávání, seznamování se s jídlem, hraní si s jídlem, zkoušení nových chutí a konzistencí. A to bez nucení a snahy, aby dítě snědlo určité předem stanovené množství jídla. Pokud děťátko má znaky připravenosti na příkrmy v 5 měsících a 2 týdnech, tak může příkrmy dostat v tomto věku, pokud je to v 6 měsících a 2 týdnech, tak má příkrmy dostat tehdy. Je to podobné jako s tím, kdy dítě začne chodit. Je to přibližně okolo 1 roku, ale rozpětí je poměrně široké a žádné dítě není dobré nutit do chůze dříve nebo později, než je připraveno. Normální zdravé dítě dosáhne milníků jako příkrmy či chůze v čase, který je mu vlastní. Normální zdravé dítě se příkrmů začne dožadovat.

5. Když je dítě výlučně kojeno, je dosažení milníku přibližně 6 měsíců výlučného kojení důležité, protože existuje mnoho studií, které podporují to, že výlučné kojení do 6 měsíců je ochranou pro mnohé aspekty zdraví dítěte. Na zdraví dítěte je třeba se dívatkomplexně - ochrana před alergiemi je jen jeden aspekt zdraví dítěte, výlučné kojení do 6 měsíců je podle Světové zdravotnické organizace důležité pro ochranu před množstvím onemocnění a výlučné kojení do 6 měsíců neohrožuje ochranu miminka před alergiemi. Nelze na tento jediný aspekt zužovat vše, co se kolem kojení a příkrmů děje. Ostatní aspekty zdraví jsou taktéž podstatné a pro ně je 6 měsíců výlučného kojení důležitých.

6. Neexistuje důkaz o tom, že by děti výlučně kojené do 6 měsíců na tom byly z hlediska alergií hůře než výlučně kojené děti, kterým se příkrmy začnou podávat dříve. Největším problémem studií, které byly použity jako podklad pro myšlenku „imunologického okna“, je, že nezahrnují dostatečné údaje o tom, zda děti dostaly umělé mléko v prvních dnech po porodu, nebo zda byly skutečně 6 měsíců výlučně kojené (a „plné kojení“ nebo „částečné kojení“ ve smyslu „téměř vždy kojené, někdy trochu umělého mléka“ neznamená „výlučné kojení“). Jako příklad uvádíme jednu z nejnovějších metaanalýz a přehledů literatury, kdy se uvádí, že faktory, které ovlivňují vznik alergií, není jednoduché identifikovat: HTTP://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24205824/

7. Propagace "imunologického okna" představuje ignorování všech doporučení různých organizací, které se zdravím zabývají, zároveň je ohrožením mnohaleté práce v oblasti veřejného zdraví, která postupně vnesla myšlenku 6 měsíců výlučného kojení jako něčeho, co je žádoucí a důležité pro zdraví dětí, a zároveň představuje neopodstatněný experiment na miminkách, který nikdy dosud nebyl odzkoušen.

Lidé si často neuvědomují, proč je dobré a vhodné začít nahrazovat umělé mléko po 4. měsíci jídlem - umělé mléko je totiž také "vícesložková" sušená instantní potravina, která se skládá z kravského mléka, olejů a tuků z živočišných a rostlinných zdrojů, a různých dalších přidaných složek. I při podávání umělého mléka může mít miminko alergickou reakci například na bílkovinu kravského mléka, či anafylaktický šok. Dokonce bílkovina kravského mléka je velmi častý alergen. Takže děti, které pijí umělé mléko, již přijímají mnoho složek z různých potravin, často již od narození, a toto nikoho netrápí. Důvod, pro který je vhodné po 4. měsíci začít nahrazovat umělé mléko čerstvým jídlem, je právě to, že dítě má díky tomu možnost začít jíst reálné jídlo, které je čerstvé a ne sušené, které obsahuje různé vitamíny a minerály v přirozené podobě. Ledviny i trávicí soustava v tomto věku jsou na toto již připraveny, není to pro ně o nic víc zatěžující než podávání umělé výživy. Právě naopak. K tomuto si můžete přečíst mnoho vědeckých zdrojů, například Evropský výbor pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) v odborných pokynech z roku 2017 mimo jiné uvádí, že "miminka by měla dostávat jídlo různýchchutí a struktury, včetně hořce chutnajících druhů zeleně zbarvené zeleniny. Doporučuje se současně s příkrmy pokračovat v kojení. ... Alergenní potraviny by měly být zaváděny v době, kdy se začne s příkrmy, kdykoliv podosažení věku 4 měsíců. Miminka s vysokým rizikem alergie na arašídy (miminka s těžkým ekzémem, alergií na vajíčka nebo obojím) by měla mít arašídy zavedené mezi 4. - 11. měsícem po vyhodnocení situace specialistou. Lepek je možné zavádět mezi 4. až 12. měsícem ... Všechna miminka by měla dostávat příkrmy bohaté na železo, což zahrnuje masné výrobky, případně jídlo obohacené o železo."

Pokud chcete, můžete si přečíst například vědeckou publikaci WHO o jídle, kterým by měly být krmenynekojené děti ve věku 6 - 24 měsíců, v níž se nikde nehovoří o zavádění jednosložkových příkrmů či o tom, že by existovalo jakékoliv správné pořadí při zavádění příkrmů. Zároveň s tím WHO hovoří o tom, že děti po 6. měsíci nepotřebují pít umělé mléko, pokud dostávají rozmanitou vícesložkovou stravu, kterou se naučily jíst.