• Mamila.sk
• Pro matky
• KOJENÍ A ...
• Kojení a alkohol a kouření

Kojení, alkohol, káva a kouření 

Kojení a alkohol

Pokud při kojení alkohol nepijete a tato situace vám vyhovuje, pak je pro vás tato otázka vyřešená. Je logické, že ideálem je nepít a nekouřit.  Naším cílem není schvalovat to, zda někdo kouří nebo pije alkohol, ani tímto nikoho nenabízíme, aby alkohol pil či kouřil. Ale otázka takhle nestojí. Pokud jste si dala sklenici piva nebo vína, pak z hlediska kojení a kojeného dítěte není důvod, proč byste nemohla miminko nakojit. Jelikož však potřebujete být schopna se o dítě postarat a zajistit jeho bezpečnost, je důležité, abyste k pití alkoholu přistupovala zodpovědně.

Kojení není jen pro lidi s dokonalým životním stylem. Je třeba brát v úvahu i realitu života a vidět, že kojící ženy jsou velmi různé a ne všechny zvládnou během kojení roky abstinovat. Navíc z hlediska kojení se alkohol neliší od mnohých jiných látek. Do mateřského mléka se jej dostává zanedbatelné množství. Není nutné, abyste si mléko odsávala nebo vylévala, nebo místo nakojení dítěte podala umělé mléko. Při požití alkoholu v průběhu kojení je spíše problémová opilost nebo neschopnost postarat se o dítě či neschopnost zajistit z důvodu alkoholismu jeho bezpečí, nikoliv příležitostná sklenice piva či vína. Pití alkoholu (bez ohledu na to, zda žena kojí nebo ne), je rizikovým faktorem pro společný spánek.

Mnohá vysvětlení o kojení a alkoholu vyznívají tak, jako by bylo lepší ukončit kojení, aby si matka mohla dát alkoholický nápoj, anebo si v období svátků, na svatbě nebo oslavě mohla připít, anebo že by si měla po vypití alkoholu odstříkat mléko, vyhodit jej a podat místo nějumělé mléko. Tyto nesprávné představy vedou k tomu, že matky mají pocit, že mohou kojit jen pokud si nikdy nedají žádný alkoholický nápoj, a tím pádem mohou mít pocit, že je kojení omezuje ve společenském životě, což může být jedním z důvodů k předčasnému odstavení dítěte. Po vypití alkoholu se někdy situace prezentuje tak, jako by mateřské mléko ztratilo svou výjimečnost a hodnotu tím, že si matka dá alkoholický nápoj – ale tak to není. Kromě toho se málokdy bere v úvahu, že mnohé kojené děti už nejsou miminka, ale jsou starší – častěji dokonce tento dotaz pokládají matky kojených dětí, které jsou starší než jeden či dva roky.

Jedním z faktorů, který se téměř vůbec nebere v úvahu, je význam kojení nejen pro zdraví dítěte, ale i pro zdraví matky. Rizika odstavení způsobená oprávněnou touhou některých matek, aby se už mohly zbavit nesmyslných omezení spojených s kojením, jsou příliš vysoká.

Světově uznávaný farmaceut Thomas Hale ve své knize založené na vědeckých studiích píše, že „absolutní množství (dávka) alkoholu, které se do mateřského mléka dostává, je obecně nízké a je funkcí jeho hladiny v krvi matky“. Jinými slovy to znamená, že alkohol pro dítě nepředstavuje problém, protože v mateřském mléce je množství, o kterém nemá smysl uvažovat. Tato skutečnost se odvíjí i od toho, že v mateřském mléce se může nacházet jen tak malé množství alkoholu, které se nachází v matčině krvi (a alkohol v krvi se měří v promile). O alkoholu v mateřském mléce proto nemá z praktického hlediska smysl uvažovat. Z toho všeho vyplývá, že není nutné po vypití alkoholu čekat nebo odstříkávat a vylévat mléko, matka může normálně bez omezení pokračovat v kojení. Časovat kojení podle pití alkoholu není praktické ani lehce realizovatelné. Vzhledem k zanedbatelnému množství alkoholu v mateřském mléce nemá smysl časovat kojení podle toho, kdy matka vypila alkohol.

Pro některé matky bude možnost dát si příležitostně alkohol znamenat, že budou kojit déle, protože pro některé z nich může být při více dětech těžce zvládnutelné, aby dlouhá léta vůbec žádný alkohol nepily.

Paradoxně, na druhé straně se vyskytují představy, že například pivo (často „černé pivo“) je při kojení dobré pít, jelikož to podporuje tvorbu mléka. V tomto ohledu je dobré vědět, že alkohol nezvyšuje tvorbu mléka. Pití piva proto není způsobem, jak tvorbu mléka zvýšit.

Druhá věc je, že doporučení pro kojící matky jsou formulována při představě, že žena bude kojit pár týdnů či měsíců a tím pádem by to „měla vydržet.“ Ale my pracujeme na tom, abychom zvýšili (a daří se nám to) počet dětí, které jsou kojeny 3 či 4 roky. A teď si vezměte, že žena má 2 děti, tj. mluvíme například o 8 letech kojení těchto dvou dětí. Běžně se nám pak stává, že tyto ženy nám píší nebo se na nás obracejí s otázkami jako například: „Máme jít na svatbu, to si opravdu jako kojící matka nemůžu dát ani přípitek? Pokud tomu tak je, tak já tedy odstavím, abych si mohla dát alespoň sklenku šampaňského.“ A znovu se bavíme o tom, že otázka pro mnohé skupiny žen nestojí tak, že „není pro mě problém nepít alkohol, a proto nebudu pít po celou dobu kojení.“ To, že žena odstaví proto, aby si mohla konečně dát sklenici piva či aby mohla jít na svatbu, je naprosto reálný scénář, který opakovaně vidíme. A dítě tak může přijít o několik let kojení, které chrání jeho zdraví.

Navíc, když se budeme zabývat farmakokinetikou alkoholu, můžeme se podívat na toto logické vysvětlení: Alkohol, který lidé pijí, se vyjadřuje v procentech. Člověk tedy pije v nápoji určité procento alkoholu. Ale když ho vypije, tak v krvi se nachází už jen určité promile (to znamená tisícina) alkoholu. Promile (tisícina) je velký rozdíl oproti procentu (setina). A v mateřském mléce se může nacházet jedině to, co je v matčině krvi, tedy ne to, co matka vypije. V mateřském mléce se tedy po vypití alkoholu matkou buď nenacházejí žádná nebo jen stopová množství alkoholu. Taková množství alkoholu se běžně nacházejí v nápojích typu džus a nikdo je nepovažuje za alkoholické nápoje. Nemluvě o tom, že reálně po vypití malého množství alkoholu, je dokázáno, že v mateřském mléce nebude žádný alkohol. Protože, pokud se bavíme o 0,006% alkoholu v mléce, tak se bavíme o množství, které je opravdu zanedbatelné. Ze studií je známo, že metabolismus alkoholu u kojících žen způsobuje, že se v krvi kojící ženy (a následně v mateřském mléce) nachází ještě méně alkoholu než když stejné množství alkoholu vypije nekojící žena.

A navíc existují i jiné studie (www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24118767), které ukazují, že kojené děti matek, které pily alkohol, neměly žádné problémy. Nemluvě o tom, že pokud se ukázaly drobné motorické odchylky, tak je velmi pravděpodobné, že tyto byly způsobeny pitím alkoholu v těhotenství.

Kojení a káva

Zdá se, že se během kojení matkám preventivně zakazuje vše. Jedním z hlavních důvodů je i to, že kojení se často považuje za přechodnou záležitost trvající pár týdnů nebo měsíců. Vůbec se nezvažuje, že kladení takových překážek či omezení pro život matky může vést ke zkrácení délky kojení – například „aby si žena už konečně mohla dát kávu kdy chce“. Omezení tohoto typu představují jednu z hlavních překážek pro dlouhodobé kojení a zvyšují tím rizika vyplývající z ukončení kojení pro zdraví matky a zdraví dítěte. Pokud je žena zvyklá pít kávu, tak představa, že ji pít nesmí, může výrazně ovlivnit její rozhodnutí o tom, jak dlouho bude kojit. Touha dát si kávu může způsobit, že bude uvažovat o tom, že skončí s kojením dříve, což není opodstatněné. Různá omezení v kojení mohou představovat pro dlouhodobé kojení problém. Kojení je pak vnímáno jako „oběť“, něco, co matka vydrží, ale ve skutečnosti touží po návratu „do normálu“.

Existuje jakási představa o tom, že mateřské mléko je ohroženo téměř vším, co matka sní nebo udělá. Část této představy pochází z minulosti, kdy lidé na kojení pohlíželi jako na něco, co trvá prvních pár týdnů po porodu, případně několik prvních měsíců. A kojení bylo vnímáno jako jednoduše nahraditelné umělou výživou. Umělá výživa se jevila jako „vždy bezpečná“ a mateřské mléko jako „nepředvídatelné“ a vzhledem k aktivitám a životosprávě matky „potenciálně nebezpečné“. Dnešní poznatky o významu kojení, o důležitosti toho, aby matky kojily dlouhodobě (čímž jsou myšleny roky kojení, nikoliv týdny či měsíce), a o tom, jak je kojení důležité nejen pro zdraví dítěte a zdraví matky, ale i pro rozvoj mozku dítěte, poskytují na kojení a aktivity s ním spojené zcela jiný pohled. Tento pohled zahrnuje otázku toho, co se stane, pokud dítě nebude kojeno, jaká zdravotní rizika nekojení přináší pro matku i dítě a vyžaduje, abychom na život nahlíželi realisticky, a ne z hlediska neexistujících „ideálních a dokonalých matek“.

Kojící matky mohou pít kávu a pokračovat v kojení bez omezení a bez toho, aby časovaly pití kávy v souvislosti s kojením.

Co se týče kávy, stejně jako mnohých jiných látek, často se v souvislosti s kojením používají strategie jako například:

a) „že přechází do mateřského mléka“ – takové vyjádření vystraší, ale už nedopoví, že ve stopových množstvích a někdy vytváří dojem jako kdyby dítě z prsu pilo přímo kávu. Cokoliv, co se má nacházet v mateřském mléce, se musí nejprve nacházet v krvi matky a hladina kofeinu v mateřském mléce je podobně jako u většiny látek nízká.
b) Čas, za který dítě odbourá kofein (tedy eliminační poločas) – „odbourávání“ kofeinu je odlišný u malých miminek a jiný u větších dětí, ale číselný údaj, který se paušálně zdůrazňuje je ten, který má potenciál vyvolat nejdramatičtější reakci. A opět: nejsou vůbec zmíněny žádné další parametry kofeinu, obzvláště skutečnost, že ho je malé množství, které nepředstavuje problém. Kromě toho se opomíjí fakt, že mezi kojenými dětmi jsou i o mnoho starší než jen miminka, mnohé matky kojí dlouhodobě a pokud si například nemohou dát ráno kávu, tak raději dítě odstaví – riziko ostavení dítěte se v této rovnici vůbec nebere v potaz. Navíc nedávná studie z roku 2012 ukázala, že spánek dětí matek, které pily kávu (ve studii sledovali dávku 300 mg kofeinu denně), se nijak nelišil od spánku dětí matek, které kávu nepily. V souvislosti s kávou se často hovoří o tom, že „kofein přechází do mateřského mléka“, a následně si matky představují, že dítě v mateřském mléce pije kávu, kterou vypily ony.

Výraz „přechází do mléka“ je častý argument, který se používá bez toho, aniž by se uvedlo, co to přesně znamená. Za prvé – na to, aby něco bylo v mateřském mléce, musí se to nacházet nejprve v matčině krvi. Pokud si tedy matka dá například kávu, ve které je 60 mg kofeinu, v krvi bude mít pouze určitou hladinu kofeinu (jde o množství, která se počítají v mikrogramech – 2, 39 – 4,05 mikrogramů/ml), ze které se do mateřského mléka navíc nebude dostávat poměrně velká část kofeinu, který je vázán na bílkovinu. Jen přibližně 0,06 % - 1,5 % se může dostat do mateřského mléka. Ve studiích prováděných s matkami, které pily kávu se ukázalo, že hladiny kofeinu v mateřském mléce byly buď nezjistitelné nebo se počítaly v mikrogramech – čili nesmírně malámnožství.

O pití kávy a kojení kolují různé nesprávné představy. Například, že kojící ženy si mohou dát jen „slabou kávu“ nebo že je z hlediska kojeného dítěte lepší, aby si daly kávu s mlékem, případně že si mohou dát kávu jen ráno, ale po obědě ne apod. Nic z toho není pravda.

Kojení a kouření

Mnohé ženy jsou schopné během těhotenství přestat kouřit. Pokud se vám to podařilo, nezačínejte po porodu znovu kouřit. Hledejte motivaci a pomoc, abyste nezačaly.

Pokud ale začnete nebo už kouříte a momentálně není možné přestat kouřit nebo snížit počet cigaret, neuvažujte o ukončení kojení – právě naopak, pomozte vašemu děťátku a jeho zdraví tím, že ho budete kojit. Neplánujte kouření podle kojení, kojte své děťátko podle jeho potřeby.

Kojení totiž dokáže eliminovat některé negativní důsledky kouření a kojené děti, jejichž matky kouří, jsou statisticky zdravější než nekojené děti, jejichž matky kouří. Takže pokračujte v kojení. Kojení bude dítěti kromě mléka poskytovat i mnohé imunitní látky a protilátky, které podpoří jeho zdraví, obzvláště co se týče horních cest dýchacích, které kouření zatěžuje. Mateřské mléko vystýlá nejen sliznici střeva, čímž podporuje imunitu dítěte, ale i sliznici horních cest dýchacích, a to je v případě, kdy kojíte a nemůžete přestat kouřit,důležitá ochrana pro vaše dítě, kterou umělé mléko, kromě mnohých jiných věcí, neposkytuje. 

Pracujeme s tisíci žen v terénu a všímáme si reality života žen, se kterými pracujeme. Ne všechny ženy pocházejí ze stejného prostředí a jen ze střední vrstvy. Většina z běžných lidí se pohybuje v podobném prostředí, v jakém sama žije. Ale existuje spousta dalších vrstev společnosti, jejichž život je dramaticky odlišný od našich životů. Například: Jsou ženy (a podle statistik jich je v plodném věku kolem 40 %), které kouří už před otěhotněním. Kouření je mimořádně těžká závislost. Tyto ženy stojí před úplně jiným typem rozhodnutí, než je „vždyť si uvědomím, že nemám pít alkohol nebo kouřit.” Tyto ženy nejsou schopny přestat kouřit (a pokud si říkáte: „Ale kdyby chtěly, tak to přece pro své dítě udělají,” tak je důležité vidět, jak nesmírně náročné je přestat kouřit; a možná některé kouřit přestanou, ale nemůžeme být naivní a myslet si, že to budou schopny udělat všechny). A tak stojí před rozhodnutím, které zní takto: „Nedokážu přestat kouřit. V takové situaci MÁM kojit nebo NEMÁM kojit?“ Pokud kouří a navíc nebudou kojit, tak je ze studií známo, že pro děti kuřaček je krmení umělou výživou rizikovým faktorem, dokonce ještě větším než pro matku nekuřačku. Pokud dítě kuřačky nebude kojeno, znamená to, že má zvýšené riziko onemocnění dýchacích cest, zánětů průdušek a řady dalších onemocnění. Pokud bude dítě kuřačky kojeno, tak kojení mu poskytuje ochranu před takovými onemocněními. A protože pomáháme všem ženám kojit – nejen dokonalým ženám, které dokáží naplňovat ideál nekouřící, abstinující matky – víme, že tyto ženy řeší jiná dilemata než standardní moralizující výrok: „Když kojíte, tak nekuřte, nepijte.“ Pro některé ženy tato otázka zní úplně jinak. Můžeme zavírat oči a říkat si: „Mě nezajímá, že vy nedokážete přestat kouřit. Je to jednouché, zkrátka nekouřit, abstinovat a pak až je v pořádku kojit.“ Pokud budeme realističtí, uvědomíme si, že tento postoj neodráží realitu života žen, které ve stresující situaci po porodu a při péči o miminko nedokáží přestat kouřit. Takže jejich otázka zní: „Kouřím. Mám nebo nemám kojit?“ Pokud nebude kojit (a zůstane kuřačkou), tak to bude znamenat, že dítě bude vystaveno negativům kouření, ale přitom ztratí ochranu kojením. Kojení má obrovský význam pro zdraví dítěte. Pokud matce kuřačce řekneme, že nemá kojit, tak ještě zhoršujeme situaci jejího dítěte.

Vědecké zdroje: 

Batstra L, Neeleman J, Hadders-Algra M. Can breastfeeding modify the adverse effects of smoking during pregnancy on the child's cognitive development.  J Epidemiol Community Health 2003;57:403-4

Woodward A, Douglas R, Graham N, Miles H. Acute respiratory illness in Adelaide children: breast feeding modifies the effect of passive smoking. J Epidemiol Community Health 1990;44:224-30.

Nafstad P, Jaakkola JJ, Hagen JA, Botten G, Kongerud J. Breastfeeding, maternal smoking and lower respiratory tract infections. Eur Respir J 1996;9:2623-9

Chen Y. Synergistic effect of passive smoking and articial feeding on hospitalization for respiratory illness in early childhood. Chest 1989;95:1004-7

Chiba Y, Minagawa T, Mito K, Nakane A, Suga K, Honjo T, Nakao T. Effect of breastfeeding on responses of systemic interferon and virus-specific lymphocyte transformation with respiratory syncytial virus infection. J Med Virology 1987;21:7-14

Wright AL, Holberg CJ, Martinez FD, Morgan WJ, Taussig LM. Breastfeeding and lower respiratory tract illness in the first year of life. Br Med J 1989;299:946-9

Porro E, Indinnimeo L, Antognoni G, Midulla F, Criscione S. Early wheezing and breastfeeding. J Asthma 1993;30:23-8

Burr ML, Limb ES, Maguire JM, Amarah L, Eldridge BA, Layzell JCM, Merret TG. Infant feeding, wheezing, and allergy: a prospective study. Arch Dis Child 1993;68:724-28

Pisacane A, Graziano L, Zona G, Granata G, Dolezalova H, Cafiero M, et al.  Breastfeeding and acute lower respiratory infection. Acta Pædiatr 1994;83:714-18

Beaudry M, Dufour R, Marcoux S. Relation between infant feeding and infections during the first six months of life. J Pediatr 1995;126:191-7

Okamoto Y, Ogra PL. Antiviral factors in human milk: implications in respiratory syncytial virus infection. Acta Pædiatr Scand Suppl 1989;351:137-43

Downham MAPS, Scott R, Sims DG, Webb JKG, Gardner PS. Breastfeeding protects against respiratory syncytial virus infections. Br Med J 1976;2:274-6

Wright AL, Holberg CJ, Taussig LM, Martinez FD. Relationship of infant feeding to recurrent wheezing at age 6 years. Arch Pediatr Adolesc Med 1995;149:758-63

Yue Chen. Synergistic effect of passive smoking and artificial feeding on hospitalization for respiratory illness in early childhood. Chest 1989;95:1004-07

Wilson AC, Forsyth JS, Greene SA, Irvine L, Hau C, Howie PW. Relation of infant diet to childhood health: seven year followup of cohort of children in Dundee infant feeding study. Br Med J 1998;316:21-5

Oddy WH, Holt PG, Sly PD, Read AW, Landau LI, Stanley FJ, Kendall GE, Burton PR. Association between breastfeeding and asthma in 6 year old children: findings of a prospective birth cohort study. Br Med J 1999;319:815-9

César JA, Victora CG, Barros FC, Santos IS, Flores JA. Impact of breastfeeding on admission for pneumonia during postneonatal period in Brazil: nested case-control study. Br Med J 1999;318:1316-20

Pisacane A, Impagliazzo N, De Caprio C, Criscuolo L, Inglese A, da Silva MCMP. Breastfeeding and tonsillectomy. Br Med J 1996

López-Alarcón M, Villalpando S, Fajardo A. Breastfeeding lowers the frequency and duration of acute respiratory infection and diarrhea in infants under 6 months of age. J Nutr 1997;127:436-43

Gdlavevich M, Minouni D, Minouni M. Breastfeeding and the risk of bronchial asthma in childhood: a systematic review with meta-analysis of prospective studies. J Pediatr 2001;139:261-6

Bachrach VRG, Schwarz E, Bachrach LR. Breastfeeding and the risk of hospitalization for respiratory disease in infancy.  Arch Pediatr Adolesc Med. 2003;157:237-243

Oddy WH, Sly PD, de Klerk NH, et al. Breastfeeding and respiratory morbidity in infancy: a birth cohort study. Arch Dis Child 2003;88:224-8

Dell S, To T.  Breastfeeding and asthma in young children. Arch Pediatr Adolesc Med 2001;155:1261-5

Zodpovězené dotazy z poradny kojení: 

Dojčenie a alkohol
Alkohol a dojčenie -https://www.mamila.sk/objects/forum/comment.php?id=1079
Alkohol a dojčenie - https://www.mamila.sk/objects/forum/comment.php?id=368
dojčenie a alkohol - https://www.mamila.sk/objects/forum/comment.php?id=230
Prehnala som to s alkoholom - https://www.mamila.sk/objects/forum/comment.php?id=2794

Dojčenie a fajčenie
Dojčenie a fajčenie - https://www.mamila.sk/objects/forum/comment.php?id=243
Fajčenie počas dojčenia - https://www.mamila.sk/objects/forum/comment.php?id=182
Fajcenie pri plnom dojceni -https://www.mamila.sk/objects/forum/comment.php?id=1189